Svět není černobílej a nikdy ani nebyl. Kdo vám bude tvrdit opak, je manipulátor a nechce, abyste o problémech přemýšleli. Věřte, že neexistuje nic jako jednoduchá řešení, v politice už kór ne, tam je to velmi často o kompromisech. Pokud za vás chce nějaký politik vyřešit problém A tím, že odstraní věc B, většinou vám už neřekne, že to ovlivní body C až G a že kvůli tomu přestane fungovat sekce R, na které jsou životně závislí lidé ze skupiny X, a že se tím naprosto dokonale rozjebe projekt Z, kvůli kterému se recipročně stejně sesype úplně všechno. Ale jasně – Vyřeším za vás problém A se na plakáty vejde, zatímco zevrubná analýza situace a dopady daného rozhodnutí na společnost a její odvětví nikoliv. Ale co si budeme nalhávat, předvolební billboard snese fakt všechno a je jedno, jestli ho na vývěsní plochu nalepí Petr nebo Pavel. Rozhodně si ale můžete politické strany vyprofilovat už jen podle toho, co všechno nereálného slibují před volbami skrz své kandidátní ksichty na plakátech.
On už před tím varoval i prezident Václav. Můžete si schválně tipnout kterej, jestli humanista a můj idol, nebo prokremelská kremrole:
„Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a neodpovědná řešení a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.“
Václav Havel, 1992
Ale některé černobílé věci dokážou být velmi pěkné. Jedno z mých velkých hudebních guilty pleasure je slovenská kapela Desmod (prý se Slováci za její poslech musí stydět, ale nevim – prosím slovenské čtenáře, aby se podělili v komentářích). Konkrétně album Kyvadlo a na něm se vyskytující skladba Čiernobiela, ve které hostuje zpěvačka Zuzana Smatanová:
A na Slovensku můžeme ještě klidně zůstat. Za Richarda Müllera se Slovensko určitě stydět nemusí, je to jeden z mých nejoblíbenějších zpěváků a skladba Čierna Labuť Biela Vrana z poslední doby dokazuje, že Richard na to po těch letech pořád ještě má:
Černobílá fotografie bude pro mě vždycky lákavější, než jakákoliv barevná. Stupně šedé automaticky snímek zahalují do tajemného hávu, jakkoliv na něm může být sebeveselejší výjev. Začal jsem poslední dobou víc fotit černobílé fotky, samosebou jen telefonem, na učení se s Leicou bude čas snad až v příštím životě.
Zde pár snímků ze statku:
