74-75-93-15

Asi málokterou kapelu lze tak jednoduše zařadit do kategorie “one-hit-band” jako The Connells. Schválně, kolik songů téhle severokarolinské kapely znáte? Tipuju, že právě jeden.

Singl ’74-’75 vyšlel v roce 1993 a je to jeden z těch krásných songů, který na mě působí dost smutně. Stačí 4 minuty a v nich pár fotek a záběrů “před a po” a můj mozek hned šrotuje, jak je ten čas doprdele fakt krátkej a protíká mezi prsty.

Původní verze z roku 1993

Vždycky jsem přemýšlel, zda by mohli natočit i aktualizovanou verzi po dalších cca. 20 letech a světě div se, někdo to fakt udělal! V roce 2015 při čtyřicetiletém výročí maturitního ročníku 74-75 natočili původní osazenstvo a vznikl následující klip, který prolíná starou verzi s novými záběry:

Verze z roku 2015

Patnáct ze šestnácti aktérů pořád žije (mluvím o roku 2015, dnes už to může být jinak).

Knihy přečtené v roce 2018

Měsíční přehledy přečtených knih jsem začal psát až letos, proto bych se rád ohlédnul za loňským rokem, který byl z pohledu čtení asi rekordním rokem. Nečekal jsem to, přibyl nám do rodiny druhý syn Eda a předpokládal jsem, že na čtení nebude žádný čas. Faktem zůstává, že už po narození prvního syna Tondy se četba přesunula do pozdně večerních hodin, přes den si na ni najdu čas naprosto výjimečně a vždy jen na chvíli (výjimkou budiž nemoc, „díky“ které jsem na podzim proležel a pročetl celé dva dny).

Pokračovat ve čtení “Knihy přečtené v roce 2018”

Knihy přečtené v lednu 2019

Leden pro mě obvykle bývá nejlepší měsíc co do počtu přečtených knih (zima obecně, dokud nejsou venkovní aktivity a povinnosti). Může za to možná i fakt, že všem okolo říkám, aby mi k Vánocům darovali nějakou knihu a nelámali si hlavu s vymýšlením dárků.

Pokusím se tu na konci každého měsíce shrnout, které knihy se mi podařilo přečíst, i když vím jistě, že v některých měsících se toto číslo bude blížit nule. Tak začínáme:

Pokračovat ve čtení “Knihy přečtené v lednu 2019”

Začátek

V roce 2018 jsem se stal zastupitelem obce Linhartice, kam jsem se před pár lety přistěhoval a založil zde nyní již čtyřčlennou rodinu. Od kandidatury jsem si mnoho nesliboval, do té doby jsem nebyl v politice nikdy aktivní, v žádné straně jsem nikdy nebyl (volby jsou pro mě ale povinnost a chodím pravidelně) a proto jsem se ani nijak neupínal k výsledku. Dalo by se říci, že jsem byl spíše pesimista a nevěřil jsem, že bych mezi devítku zastupitelů proklouzl.

Jakkoliv jsem s touto veřejnou funkcí spíše nepočítal, byl jsem po svém zvolení vlastně moc rád, že se to povedlo. Za necelý půlrok, kdy se účastním zastupitelstev (a činností kontrolního a kulturního výboru) jsem se toho už dost o práci v zastupitelstvu naučil. Mám dost nápadů, které bych chtěl postupně realizovat, kam vesnici posunout a jaké věci tu budovat.

Jednou z věcí, které bych chtěl v tomto volebním období (a spíše dříve než později) dosáhnout, je obnovení základní školy, která bohužel byla loni z různých důvodů zrušena.

To je víceméně i důvod, proč jsem si založil blog. Budeme pravděpodobně zakládat spolek, registrovat školu, zaučovat učitele na některý z alternativních výukových programů (zatím se nám nejlépe jeví Začít spolu), a to bez předchozích zkušeností. Chtěl bych všechny tyto informace a naše zkušenosti poskytnout dalším lidem, kteří si možná v budoucnu budou muset projít stejným procesem.