Hrubá verze grafu obvykle nesplňuje požadavky kladené na grafy typu síť.
Vážení, tuhle jedinou větu jsem si zapamatoval z celého vysokoškolského studia. On už je to nějakej čas a všechno se z hlavy stačilo vykouřit, ale těchto pár nesmyslných slov mi v ní utkvělo, protože mi vytrhly trn z paty hned několikrát. Vlastně už ani nevím, ve kterém předmětu tkví její původ, byla to nějaká matematika. Profák na té větě tak lpěl, že si ji člověk prostě musel chtě nechtě ke zkoušce zapamatovat. Potud super, člověk si něco zamemoruje, jednou to napíše a myslí si, že od toho má pokoj.
Střih. Úplně jiná zkouška, možná nějaká ekonomika v úplně jiným ročníku. Člověk už neví, co by na ten papír napsal, aby nevypadal tak prázdně. A vzpomene si na kouzelnou větu, která zní tak mudrlantsky, jako by tomu člověk fakt rozuměl. Takže z té řídké vody začne vařit luxusní eintopf: Hrubá verze měřitelné veličiny KPI obvykle nesplňuje požadavky kladené na veličiny typu… A ono to zase vyšlo? Tak proč bych to tam nenapsal i příště, že… A taky že jo, použil jsem to pak ještě ve více zkouškách, a úspěšně.
Vejška byla dost zábava, utvořili jsme dobrou partu a vymýšleli, jak vyzrát na učitele. Jedna profesorka byla velmi nespolehlivá. Na cvika nepřišla bez omluvení, pak je chtěla nahrazovat někdy, kdy nikdo nemohl a pokud jsi nepřišel, tak smůla; celej předmět se táhl jak sopel přes zkouškový a nakonec vypsala termíny když už snad byly letní prázdniny. No nedalo nám to a s kamarádem Honzou jsme odmítli přistoupit na její nebetyčné podmínky, tak jsme jí sepsali mail, že už teda v tom jejím navrhovaném termínu zkoušek máme dávno domluvenou brigádu kdesi v Německu (to jsme samozřejmě lhali) a že zkrátka nemůžeme čekat, až ona vypíše termíny až po zkouškovým a ať nám klidně dá éčko, ale že na zkoušku nedojdeme. Dala nám éčko a na zkoušku jsme nešli. Líná huba…
Ještě kdysi na gymplu nám jednou fyzikářka Bláža se vstupem do třídy vítězoslavně hlásila, že dneska teda píšeme tu písemku, na které jsme se domlouvali. A položila na katedru dva štosy zadání. Jenže my jsme na dnešek na žádné písemce domluvení nebyli a přesvědčili jsme ji, že to mělo být až další týden. Profesorka uznala, že teda asi fakt jo, a odešla na chvíli do vedlejší místnosti pro pomůcky. Jsa usazen do první lavice jsem ihned přiskočil ke katedře, vzal od každého zadání po jednom kusu a po zbytek hodiny se cítil provinile, protože paní Blaženu jsem měl taky hodně rád a tohle bylo čítování. Jenže když pak dostali jedničku z písemky i vyložení průseráři, kteří o ni ve fyzice v životě nezavadili, a navíc to měli spočítaný bez chyby, začalo jí to být divný. Tohle je podezřelý, říkala a kroutila hlavou před celou třídou, dvě zadání mi chybí. Asi mi je nevrátil kolega XYZ. A jak takovej Štaud z písemky mohl dostat jedničku, to nechápu. Třeba tady Kobelka, to je vidět, že ten to počítal sám… Udělal tam hodně chyb, pak je škrtl a nakonec to dopočítal správně. Jojo paní profesorko, přesně takhle to bylo… Ale po maturitě sem se jí přiznal a brala to sportovně.
Dneska mě to teda mrzí už o dost méně, protože ta stejná paní Bláža, která nás vždycky učila kritickému myšlení, vědeckým postupům, ta která upozorňovala na kdejakýho obchodníka s deštěm a vysmívala se naivitě lidí, kteří se nachytali na pí-vodu, očišťovací lampy za desetitísce a kdejakou další ezohovadinu, tak ta má teď na Facebooku zeď zaspamovanou takovýma hovadinama konspiračníma, že to považuju za jeden z největších morálních twistů, jaký jsem kdy zažil u člověka, kterého znám osobně.
