Kromě toho, že mě včera děsily sny v noci i ve dne, tak se mi jinak dařilo. Třeba když jsem v Kauflandu udělal velkej nedělní večerní nákup přes scan&go nebo jak se jmenuje ten bazmek v mobilu, kterým si rovnou skenuju zboží telefonem. Všechno sem si postupně pečlivě skládal do tašek, přijel jsem k samoobslužné pokladně že už si jen oskenuju QR z telefonu a zaplatím, ale ouha — vyskočila nějaká chyba, která byla stejně vysvětlující, jako byla příjemná. Musel sem z tašek zase všechno vyskládat do koše a oskenovat znova na pokladně. Ušetřený čas tedy nula, práce dvojnásobná. Pomohla mi milá paní asistentka, která se nezapomněla asi 7x omluvit za technickou chybu, za kterou nemohla. Kolik asi denně schytá hejtu od lidí, které tohle rozžhaví do běla a pak si to vylejou na první osobě s tričkem Kaufland, protože proč by ne. Tak sem ji 7x ujistil, že je to v pohodě, že se taková věc prostě stane.
Přijel jsem z Kaufu a švihnul tašky k lince, že už se v tom potřetí během hodiny přehrabovat nebudu a nechal jsem to na svého budoucího já, které o dvě hodiny později mému minulému já nepoděkovalo. Ale to už si kluci musí vyřešit mezi sebou, že. No ale práce nestála, šel jsem dolů do sušičky vyložit porci týden shromažďovaného bílého prádla, které sem chtěl vyprat pospolu, aby nechytlo nějakej odstín rumělkové barvy. A že si teda chvíli dáchnu u Scrubs a u toho si v klidesu poskládám to voňavý prádlo.
Vytáhl jsem z koše první kus oblečení a čumim jak Turek do vokurek. Na novým triku černý fleky jak kdybych do bubnu sušičky hodil kromě prádla i chobotnici, která se proti vysoušení pokožky nebránila nočním krémem s koenzymem Q10, ale vypouštěním inkoustových skvrn všude okolo. Vezmu druhej kus prádla a zase černý fleky jak když jemně naťukneš banán plátkem citrónu obaleným do zlaté cihly. Takhle to šlo celou dobu, až na mě z posledních šedejch tepláků některýho z kluků vypadl kousek černé plastelíny, se kterou si předtím hráli. Formeláci znova na scéně.
To mám za to, že se s prominutím jebu s nějakým tříděním bílýho prádla. Je to jen kus hadru, jehož trvanlivost je u mě stejně neomezená. Koloběh prádla totiž u mě funguje nějak takto: triko společenské degraduje na tričko domácí, to pak na tričko spací a později na hadru celou, později na hadru děravou a až někdy úplně na konci tohohle procesu se látka vyhazuje ven. To se stává maximálně jednou za deset let, neboť poločas rozpadu takovýho trika je mnohem, mnohem delší.
