Jestli mě nějaká věc sejří, tak je to nedobrovolná vakace v čekárně u doktora. Dneska sem se všema klukama jel na pooperační kontrolu nejstaršího syna. Trochu jsme nestíhali, protože v práci se mi protáhla schůzka, ze které jsem nemohl jednoduše vyfičet. Skrz spěch jsme nestihli doma chytnout pod paži ani žádnou knihu nebo komiks, zčásti možná i proto, že jsem nečekal nějaký prodlevy na lavici v čekárně. Přijeli jsme možná dvě minuty po smluveným termínu objednání. Cestou jsem si v hlavě formuloval omluvu za pozdní příjezd, ale jakmile jsme vkročili do čekárny, tušil jsem, že zbytečně.
Sedělo tam před námi tak 10 dalších pacientů čekajících na kontrolu. A čas se začal vléct. Dostali jsme se na řadu skoro po hodině a půl. Za minutu jsme byli z ordinace venku – tomu se říká kvalitní časový poměr.
