Brouzdám si takhle při zevlovacím sobotním večeru po internetech a zase mě to jednou mimoděk zavede na ČSFD profil Věčného svitu neposkvrněné mysli, o kterém jsem tu už něco napsal hned zpočátku prejtu. Budou ho dávat těsně před Vánoci v Kině Aero. Hrozně rád bych na něj zašel a užil si ho poprvé v kině (jak mám možnost zajít na nějakej starší flák do kina, využívám toho), ale o tom, jak je těžký se pak zase z Prahy dostat domů někdy v noci jsem tu už psal taky. Takže si ho pustím doma, letos už asi potřetí. Jo – o tom, že nemám čas na nový filmy, seriály a hry se mimochodem zmiňuju taky často, ale to se jeden nesmí divit, když pořád dokola recykluju starý oblíbený pecky.
Nicméně, zaujala mě ta nová sekce na ČSFD, kdy si můžou uživatelé dávat profily filmů a tvůrců do různých seznamů a pak se z toho drilujou big data a vytvářej různý statistiky a žebříčky, který mám rád. No a Věčný svit visí celkem vysoko hned v několika žebříčcích (kromě obligátního 44. místa oblíbenosti), z čehož mě zaujaly dva: sedmé místo ve Filmy, které doporučuji na rande. A šestnácté ve Filmy, které NEdoporučuji na rande. Hehe, to mě rozesmálo, jak to různí lidé vidí různě a pro někoho je to ideální film pro sledování s drahou polovičkou a pro někoho je to naopak no-go. Chápu obě strany. Není to jednoduchej film, řeší se rozpad vztahu ústřední dvojice, ale pokud ho člověk pochopí a pronikne do něj, je boží. Ale na rande bych ho teda asi nevolil.
Blbý je, že u těch žebříčků není vidět velikost populace, která o jeho podobě rozhodovala. Třeba o pořadí rozhodují jen jednotky fanoušků, kteří nejsou líní přidat si nějakej film do seznamu, a ne stovky, jak by člověk čekal. U něčeho to tak asi bude, poněváč jinak nechápu, že třeba Smrt panen (na kterýžto film jsem se proklikl ze Svitu přes moji nejmilejší Kirsten) je 450. v žebříčku Filmy, na které se nejvíce těším. Což je u filmu z roku 99′ docela podivná statistika, že ano.
