Předem se omlouvám za tento velmi nudný prejt plný byrokracie.
Tak jsem se letos opět přiznal svému domovskému státu ke zřejmému, a totiž k příjmům, které jsem zde v předchozím kalendářním roce získal. Jako každý rok jsem čekal, že se mi v portále tato částka automaticky spočítá ze všech systémů, které má stát k dispozici, já vyplním vše co se dá z daní odečíst (o čem stát nemůže vědět), elektronicky to podepíšu a nazdar. Ale jako každý rok jsem musel vyplnit ty stejné informace, ačkoliv jsou posledních 13 let stejné (od r. 2013 jsem OSVČ). Spočítat si všechny příjmy. Doložit papíry, které jsem už dokládal. Pohledat všechna potvrzení o darech, (ale tady je to výjimečně moje chyba, že je nemám všechny pohromadě).
Eh, meh, mňo. Místo deseti minut jsem se s tím pytlíkoval dvě hodiny a dal si práci s tím, aby všechny přílohy byly v richtigu… Abych těsně po odeslání zjistil, že jeden „papír“ jsem tam nedal. Jenže zeditovat podání, i když na něj ještě nikdo reálně nestihnul kouknout, nelze. No nic, počkám si na každoroční e-mail od hodné paní referentky (toto není sarkasmus), která mě upozorní na moji nedbalost a nechá si přílohu zaslat e-mailem. Ono už by to asi ani jinak nešlo.
Jak už jsem někde zmínil, já daně platím rád. Podle mě náš stát funguje. Sice ne optimálně, ale funguje. Jsem spokojenej s úrovní základních služeb, který mi stát poskytuje. Cítím se tu bezpečně. Když si omylem podpálím barák cigaretou, hasiči se mě neptají proč jsem idiot a nechtějí zálohu předem na to, aby mi ho pomohli hasit. V nemocnici mě přijmou i kdybych zdravotní pojištění neplatil. Stát funguje, ve srovnání se světem se máme dobře. Ale kdyby fungoval o trochu líp, měli bychom se skvěle, neřkuli topově.
V oblastech, kde stát selhává, nastupují neziskovky. Tady by ses měl, státe, v mnohém zlepšit. A nedovolit podrývání a okopávání kotníků od lidí, kteří si myslí, že neziskovky jsou největší zlo. Zejména, když to jsou lidi ve vládě (haha, Filipe, to ty nejsi!).
Ačkoliv daně platím rád, daňové přiznání rád nevyplňuju. Není to tak častá činnost, abych si ji dokázal zautomatizovat, takže každý rok začínám odznova. A nechávám to na poslední chvíli.
Prejt 300 je za námi. Chtěl jsem dneska rozjet nějaký speciální prejt, ale sešly se dvě věci: daňové přiznání už jsem musel fakt podat, protože termín je neúprosný a na chatě se mi dělat nechtělo. A měl jsem po dlouhé době volné odpoledne a pro-prokrastinoval jsem ho, takže prejt píšu pozdě, jelikož i DP jsem dodělal pozdě.
Mám ještě 65 dalších možností něco napsat a pak Au Revoir, Shosanna!
