Vyjeli jsme dneska na teambuilding. Prejt sepisuju po chvilkách mezi programem a jídlem, času nazbyt moc nebude.
Mám tyhle akce rád. V práci si sice běžně dáváme poobědové kávové sedánky, ale ty jsou jasně ohraničené příchodem z kanclu a odchodem tamtéž. Dneska je to všechno neformální, rozvolněné, bez časového presu; večer se nemusíme dekovat domů, protože spíme v hezkém vinařství, takže diskuse může pokračovat do nočních hodin.
Zatím nám letos na všechny akce vychází počasí. O jarní chatě s dětmi už jsem psal, teď teambuilding. A zítra odjezd na další víkendovou chatu s dětma a kamarády, která by měla být prosluněná s teplotami spíše letními, než jarními. To je zajímavá změna oproti rokům, kdy na každou takovou akci bylo hnusně (viz třeba loňský prejt o přespávačce s klukama na Boudě).
Dnes vám tady žádnou složitou či radikální myšlenku prezentovat nebudu. Jdu si užít Velké Pavlovice, kde se před 25 lety a pak znova před 5 lety tvořily některé z mých core memories.
