Autor: Michal Kobelka

Je neděle po desáté večer, vrátili jsme se z Javorníků víceméně až teď. Měl bych udělat spoustu činností spojených s návratem z dovolené a nejradši bych už sepi...

Jsou na světě práce, který bych si vyzkoušel rád (ideálně v módu „chvíli mě k tomu pusťte, já zjistím, že by mě to bavilo jen nějakou omezenou dobu a ruce od to...

V pátek vyrážím do Beskyd Javorníků, toulat se celý víkend po horách, pokud se teda kopečkům, co horko těžko přerostly tisíc metrů, dá vůbec říkat hory. Předpov...

Tak si s náma dej aspoň jednoho! Ne díky, nepiju. Tak aspoň malýho! Fakt ne, děkuji, nepiju. Opakuju to lidem už dlouho a musím odpálkovávat kdekoho. A u těch, ...

Tenhle stav jsem ještě v životě nezažil, až dnes. Pokud bych si mohl tipnout, a teď koukám hodně do svýho nitra a pátrám po svých tužbách a potřebách, doklepu t...

To bylo dneska plánů, jak se do prejtu pustím hned po práci, když jsou kluci dneska u mámy. Ale člověk udělá nějaký nezbytný domácí práce, odveze konečně přebyt...

Tenhle prejt píšu v poloze horizontální, s hlavou zabořenou do polštáře a s víčkama těžšíma než dva plátky tlačenky, co vám je uřízla babička ke svačině když js...

Tenhle prejt přímo navazuje na včerejší kempingovej. Jak kempování s dětma fakt miluju, tak jedna věc mě teda extrémně vysírá. Sprchy na žetony. Píše se rok 202...

Tohle je už několikátý prejt, který píšu ze stanu. Nutno podotknout, že na poslední chvíli; kluci usnuli až teď, když na hodinkách malá ručička ukazuje za jeden...

V úterý jsme se domluvili, ve středu jsme vyrazili. Tohle rychlý plánování mám rád – není čas na vymejšlení alternativních plánů, není čas na vycouvání (i...