1. Děvčátko se sirkami (The Little Matchgirl) — Roger Allers
Krásná a dojemný pohádka od studia Walta Disneyho na motivy příběhu Hanse Christiana Andersena z roku 1845. A taky film, který mi okamžitě připomněl, že se mám jako prase v žitě; že problémy, které řeším, jsou malichernosti. A že bych si to měl víc uvědomovat.
Příběh sleduje mladou chudou dívku, která se (neúspěšně) snaží v zasněženém Petrohradu prodat zápalky, což je její zdroj obživy. Ale je přehlížena, nedaří se jí, a nakonec musí složit hlavu venku v plískanici. A všechny zápalky, které neprodala, promění alespoň na chvíli v malé pochodně naděje, které jí svým teplem dávají zapomenout na vlezlou zimu a samotu všude okolo.
Jak příběh dopadl zjistěte sami v odkaze níže. Já ještě doplním, že krásně animovaná pohádka má vskutku kouzelný hudební doprovod. O ten se postaral ruský skladatel Alexandr Porfirjevič Borodin (1833 – 1877) svým Smyčcovým kvartet č. 2 (viz Youtube).
Kde zhlédnout: Na Uložto je celý film. Snímek je němý.
2. The Danish Poet — Torill Kove
Vítěz tohoto ročníku je jedním slovem milý. Příjemně se na něj kouká, doprovází jej příjemný anglický komentář s dánským přízvukem, který propůjčila norská herečka Liv Ullmann, a je často i mile vtipný. Nic, u čeho byste se popadali za břicho, ale celkově je snímek zkrátka velmi příjemný.
Ve snímku sledujeme životní cestu dánského básníka Kaspara Jørgensena za inspirací, která mu postupně vyhořívá. Vydává se tedy na cestu do Norska, kde se chce setkat se slavnou spisovatelkou. Jenže po cestě se cosi zvrtne a jak už to tak bývá, vše je nakonec jinak, než si poeta usmyslel.
Stačí něco takového na výhru v oscarovém klání? Za mně nikoliv. Letos sice nebyla konkurence nijak silná a snímek, který by všechny ostatní převýšil o hlavu nebo aspoň o čupřinu zde nebyl, ale dánský poeta se plácá někde v průměru, ze kterého jen občas povystrčí notes s básněmi. Milý film, ale na vítězství bych to neviděl.
Kde zhlédnout: Na Vimeu. Film má anglického vypravěče, titulky bohužel nejsou.
3. Únos (Lifted) — Gary Rydstrom
A zase ten Pixar! Musím si pro sebe udělat nějakou statistiku, kolikrát byl film od tohoto studia zastoupen v bojích o Oscara, a kolikrát nakonec vyhrál. Ročník za ročníkem se tu pixarovky střídají jako ponožky a já mám pocit, že neustále koukám na to stejné. Tento kraťas mě vůbec nepřesvědčil. Nebylo to vtipné, nebylo to zajímavé. Jediné, co můžu ve snímku pochválit, je typicky skvělá pixarovská animace.
Rozumím tomu, že se spoustě lidem příběh o ufonovi ve výcviku unášení lidí bude líbit, mně však nezaujal, spíše naopak — říkal jsem si, proč se do finální pětky nevybere něco nápaditějšího. Klidně bez nálepky Pixar.
Kde zhlédnout: Na Youtube. Film je němý.
4. Maestro — Géza M. Tóth
Z louže pod okap, dalo by se říci. Od špatného snímku k ještě horšímu — Maestro pro mě představuje nejhorší film tohoto ročníku. Budiž, zastaralá animace se ještě dá pochopit; nezapomeňte, že je teprve rok 2006 a navíc vznikl v Maďarsku, což není zrovna líheň animovaných filmů.
Ale ani z jiných hledisek to není o moc lepší. Sledujeme postaršího ptáka, který se ve své šatně připravuje na pěvecký výkon a… No, jak to povědět slušně? Zkrátka to dobře nevypadá, není to vtipné ani zajímavé, kamera je zvláštně trhaná. A u finální pointy se trochu pousmějete. Možná.
Kde zhlédnout: Na Youtube. Film je němý.
5. No Time for Nuts — Chris Renaud, Mike Thurmeier
V posledním filmu sledujeme notoricky známého veveráka Scrata z Doby ledové, který se tentokrát stěhuje v čase i prostoru díky stroji času, na který náhodou narazil. K perfektní animaci asi nemusím nic dodávat, příběh se mi taky líbil — tohle je prostě příjemný a vtipný animák, jak už to u spin-offech Doby ledové bývá.
Kde zhlédnout: Na Youtube. Film je němý.
Závěr
Letos rekapitulaci vezmeme z předních příček. Čtyřmi body jsem ohodnotil jak No Time For Nuts, tak Děvčátko se sirkami. Oba filmy jsou úplně jiné — Veverák boduje svým vtipem, Děvčátko melancholickou náladou. V přesném středu se vyhřívá The Danish Poet, který byl milý, ale nic víc. Na „bedně“ se v tomto ročníku neumístily snímky Únos (nuda) ani Maestro (dvojitá nuda). Děkujeme za účast, snad to vyjde příště!