Today is my one hundred and eleventh birthday: I am eleventy-one today! I hope you are all enjoying yourselves as much as I am.
Děkujeme Bilbovi za krátký úvodník, ale nyní již ke kultuře. Jak jsem včera psal o tom, že máme fakt krásné město (a pak vám popsal jediné místo, a to hřbitov…), tak za tím si stojím. Ne nadarmo se mu přezdívá moravské Athény, památek je tu opravdu hodně. Počínaje renesančním zámkem, přes kalvárii, sochy, morový sloup, latinskou školu atakdále. Nemůžu nevzpomenout, jak bylo město na začátku devadesátek oprýskané a zanedbané – s dnešním stavem, kdy se o památky stará město, stát, Unie i soukromníci, se to nedá srovnat.
Většina přespolních, kterým jsem Moravskou Třebovou ukázal, mi potvrdila, že město samotné je fakt krásné. A většinou také následovalo Ale ty lidi tam… Nojo, s tím taky musím trochu souhlasit. Ale město, které ještě před pár desítkami let bylo převážně německé, za války zde z oken visely hákové kříže a po válce zažilo odsun Němců, který se nedá nazvat jinak než masakrem, se se svým osudem vyrovnává pomalu, pomaličku. Bude to ještě nějakou dobu trvat, ještě nejsme na pomyslném dnu. Třebová demograficky chřadne, mladí odcházejí a nevracejí se, přistěhovalých je zatím méně než těch, kteří odsud chtějí odejít. V roce 2008 mělo město přes 11 tisíc obyvatel, dnes je to 9500 a každý měsíc se počet trochu sníží. Není to však problém pouze Moravské Třebové, bojují s tím i jiná města dále od aglomerací, od příhraničí, od Sudet.
Jakkoliv se město a spolky snaží, dá se říci, že tu trochu chcíp pes. Město bez mladých lidí je smutné město. Moc se těším na nové kulturní centrum Miza, které zde má v následujících letech vzniknout. Vypadá nádherně (viz exteriéry a interiéry), bude na skvělém místě a mohlo by se stát středem kultury. Jen mám trochu obavu, kdo do něj vlastně bude chodit. Možná přitáhne lidi z okolí, já se taky občas vydám na divadlo nebo koncert do některého z vedlejších měst, ať už jsou to Svitavy s jejich krásnou Fabrikou nebo LArt v Lanškrouně. Ale místní se na kulturu moc netváří, pokud to nejsou zrovna pivní slavnosti.
Dám příklad: dnes je u nás hostující Divadlo v Řeznické se hrou Odvolání. Podle recenzí je to skvělá konverzační hra se dvěma skvělými herci (Cíl, Táborský). Myslím si, že by sál měl být plný. Ale teď v době psaní vidím prodaných cca čtyřicet lístků ze dvou set možných a večer už jich moc nepřibyde. Je to hrozná škoda a není to bohužel ojedinělý případ. Před pár měsíci tu bylo Divadlo v Celetné a s ním Špalková, Lněnička, Chmela se skvělou hrou Lež… aneb komedie o pravdě… A přišlo stejně tolik lidí. Bylo mi trochu smutno i za účinkující, kteří hrají pro hrstku lidí.
Nemálo místních nadává, že žádné kulturní centrum nechce. Radši bazén, nebo dát peníze na něco jiného. Pro mě je tohle nepochopitelné. Kultura je jedním z dílků skládačky, bez kterého sem mladé rodiny nedostaneme.