Dneska má můj nejmladší syn šesté narozeniny, všechno nejlepší Fáfi! Většina pozvaných na narozeninovou oslavu je buď na antibiotikách, nebo leží s teplotama, takže oslava proběhla jen v komorní rodinné sestavě. To je nevýhoda toho, když má člověk narozeniny v listopadu, kdy populací korzuje nejvíc bacilů. Ale Fáfík neprošel přes plánovací a schvalovací proces, takže datum narození jsme mu úplně nevybírali. Jestli bude nevýhodou i to, že Fáfa půjde do školy o rok později, to se teprve uvidí. Saturace na prvním stupni bude každopádně téměř maximální, kluci budou v první, třetí a páté třídě.
Dneska jsem učil sedmáky. Jeden z nich se přišel před hodinou omluvit, že minule nedělal co měl, pročež už mě trochu nazlobil. Tak jsem mu poděkoval a dneska se snažil o to víc. Potěšil mě. Sedmáci obecně jsou super, puberta ještě není v úplným rozpuku, takže nemám problém se s nimi na věcech domluvit a většinou neofrňujou, že po nich něco chci. Naopak, jsou aktivní a pořád se ptají, co budeme dělat dál. Uvidím příští rok, k jakému přerodu u nich dojde. Osmáci, to už je totiž jiná písnička. Tam bych měl nejradši stát v koutě a dělat, že neexistuju a nic po nich nechtít, protože JE TO VOTRAVA!
Pokud by se mě někdo zeptal, já bych mobily na základce zakázal. Od pár žáků už jsem je při hodině vybral a vrátil až na konci, což mě samozřejmě staví do pozice starýho nerudnýho dědka, „kterej nám mladej nerozumí“. Pokud všechny studie ukazujou, že mobily ve škole táhnou wellbeing dětí někam ke dnu, a pokud vidíme, že ve školách, kde už zákaz zavedli a vedlo to k dramatickému zlepšení vztahů i prospěchu a úbytku kyberšikany, a pokud vidíme, že některé progresivní státy to již zavedly plošně a vedlo to k témuž, pak bych doufal, že se k tomu naše ministerstvo školství též dopracuje.
PS.: Absolutně netuším, co je six seven, nechce se mi to radši googlit ze strachu, co bych objevil. Ale není snad žáka, od kterého bych to už aspoň jednou neslyšel
