156/365: Pyšnej

Trochu pyšnej jsem. Jak jsem žáky připravoval na Olympiádu mediální gramotnosti a nezvolil jsem nejjednodušší možnou cestu (pustit jim pár videí na internetu), ale fakt jsem se tomu věnoval a probíral to s nimi, tak se to hádám vyplatilo. Jedna žákyně skončila ve své kategorii na 89. místě v celé republice (kde soutěžilo 23 tisíc žáků) a další žák byl ve své kategorii 221. z asi 17 tisíc. Oba postoupili do regionálního kola a já se tak s nimi podívám někam do světa a poprvé zkusím, jaké to je doprovázet žáky na nějakou soutěž. Spousta dalších žáků byla úspěšnými řešiteli, avšak bez postupu do dalšího kola.

Jsem pyšnej i na sebe. Chtěl jsem ve třídách, kde učím programování (tzn. víceméně ve všech), udělat to programování trochu zajímavější, aby to nebylo pořád jen civění do obrazovky. Už jsem to měl v hlavě delší dobu, ale teď s počátkem adventu, kdy je nálada trochu uvolněnější, jsem si konečně řekl, že to zkusím. Stálo mě to večer plánování, vymýšlení, ladění, šel jsem spát až po půlnoci, ale ta odezva za to stála. Ve zkratce jsem nechal žáky programovat své spolužáky, kteří představovali roboty; museli poslouchat příkazy svého programátora. Z Divukraje (skvělá desková hra) jsem vzal plastové suroviny a rozmístil je různě po třídě. Čtyři barevné pásky – startovací čáry – jsem ve třídě nalepil na různá místa. Přidal jsem nějaké překážky (provázek natažený mezi stoly představoval laser = náhlá smrt) a nakonec žákům rozdal tahák s příkazy, kterými mohou svého „robota“ ovládat.

Pak jsem ještě díky AI vygeneroval několik různých scénářů, např. Startuješ na červené čáře. Seber bobuli, pak jantar a přines je do směnárny. Ve směnárně byly nachystány bonbóny (pro všechny ty třídy už to pár stovek stálo, a to ještě nemám všechny za sebou) – který robot zvládl cestu bez chyby, mohl směnit suroviny za dva bonbóny pro sebe i svého programátora. Mělo to celkem dobrý ohlas, žáci chodili po třídě, vyměřovali kroky, zkoumali jak projít třídu co nejefektivněji, někteří to obohatili o své vlastní příkazy (některé opravdu vtipné). Celkově super zážitek, který jim měl ukázat, že programování v reálném světě a programování v počítači není až tak rozdílné, robot (nebo počítač) prostě vykonává, co mu říkáme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *