Zkontaktoval jsem se po delší době s kámošem z vejšky, který sešel z očí a tedy i z mysli. Ale furt tam někde v hlavě je, párkrát do roka jsme si napsali, i když ta frekvence pomalu slábla a zápal pro společný hovadiny dávno vymizel, protože ty se po telefonu moc dělat nedají. A že jsme jich na vejšce zažili… No ale tak nějak člověk žije ten svůj život, nemá moc důvod si myslet, že se někde jinde něco děje, proč taky, že. A tak se jen tak zdvořilostně ptám jak se vede. No nahovno kamaráde, řeším dvě krize zároveň… Táta je smrtelně nemocnej a ve vztahu řeším to co jsi kdysi řešil ty. Fíha, jak z čistýho nebe. Tak zase zpátky nohama na zem.
Dneska umřel Hezuc z Ranní show. Jako já sem ji už tak posledních 20 let neposlouchal, občas mi tam skočil minutový kousek když jsem přepínal stanice v autě. Je to jen čirá nostalgie, ale přecejen v člověku trochu zamrazí. Když umřel papež Jan Pavel II., brečel jsem. Ne snad proto, že bych byl věřící, to nejsem. Ale bylo to jako by se zbortil jeden z pilířů, na kterým sice můj MŮJ svět nestál, ale notně jím byl podepíranej; člověk sice mně vzdálenej, ale přesto takovej, kterýho jsem registroval od té doby, co jsem začal vnímat svět kolem sebe. A najednou nebyl. Stejně tak mě zasáhla smrt Michaela Jacksona, kterýho jsem fakticky nikdy moc neposlouchal. Ale zprávy o jeho koncertě na Strahově nebo na Letný, jeho kontroverze, setkání s Havlem, zkrátka všechno to co člověk nasával jak houba z mediálního prostoru hned od narození se najednou vypařilo a místo pilíře je prázdno.
Hezuc byl taky takovým podpůrným pilířem – pilířem, o kterým je člověk přesvědčenej, že tu tak nějak vždycky je a bude. Kolikrát jsem přemýšlel jak dlouho vlastně tu Show s Marešem potáhnou a kdy přesně už zhodnotěj, že by to dělat neměli. Loterie života zvaná osud rozhodla. Se zmizením každýho jednoho z těchto pilířů se destabilizuje můj vnitřní svět. Je potřeba stavět další pilíře – spoustu malých, záchytných bodů. A i takové pilíře, které jen nepodpírají, ale je na nich závislé další bytí, stabilizace vesmíru.
