Jó dřív, to se k sobě lidi uměli chovat. Však víš Václave, byla úplně jiná morálka, nezkažená. A ne jen na vesnici. To není jak dnes, pf! Však se podívej na ty mladý. Jak se chovají k učitelům. A ani nepozdraví, a těch sprostejch slov! A vůbec, dřív bejvávalo dobře, dneska už to za nic nestojí, za nás bysme si takový věci nedovolili. Má pravdu přecedo!
Tak se pojďme na chvíli zanořit do jednoho dne přesně před 150 lety a podívejme se, jak ta morálka byla nezkažená a jak se k sobě lidi chovali ohleduplně a láskyplně. Jak se dokázali domluvit, přece se nebudem hádat, vždyť sme lidi. Poprosím našeho experta Martina Hostáka o rozbor elektronickou tužkou:
Nepokradeš!
Ale tak… tohle snad ještě není důkaz o úpadku morálky, samci o samice vždycky bojovali a vždycky budou. Ale teda mladá panna by se měla stydět, no tfuj.
Nevěřim že v 19. století existovala defraudace, no kde to jsme? Že by někdo někoho podvedl pro třicet stříbrných, to se mi teda nezdá, vždyť bejvávalo dobře.
Holomci! To nevědí, že žijou v minulosti a že se mají chovat jaksepatří? Ale dneska by ho tím kamenem utloukli a natáčeli se u toho na ťikťok.
Tady to ponechám radši bez komentáře, protože mi z toho bylo blbě i po těch 150 letech.
Cosme si, tosme si. Ale mákni mi na zvonici a sešlu na tebe ouročky a tyfus. Lidi prostě budou lidi.
Člověk aby se dneska bál vylézt na ulici, to by se dřív nestalo.
Mládež dřív nevymýšlela takové voloviny jako dnes.
Tak to vidíte, lidi jsou prostě lidi a budou řešit a dělat lidské i nelidské věci nehledě na století. Těch mordů a podvodů je tam víc, ale jako ukázka to snad stačí. Můžete se přesvědčit sami, viz vydání Národních listů ze dne 17. 7. 1875 na webu Česká digitální knihovna.
A nyní pár nesouvisejících bonusů ze stejného vydání:
Rasíja bí rasíja; malý národ s velikášskými sklony před 150 lety, malý národ s velikášskými sklony dnes.
Ten poměr se od té doby trochu vychýlil ve prospěch blbců.
Bylo příjemně. Magnetickou deklinaci znáte?
Donio jste, Karolíno, zkoušela?
A co kumys, kumys nemáte?
