Kdysi na gymplu jsme jezdívali na výměnný pobyty do Británie nebo Německa. Já osobně sem teda nebyl, ale nějaký Němce, co sem dojeli za mýma spolužákama, jsem poznal. Spíš teda Němky. Muselo to být někdy okolo roku 2005, protože někomu přišlo jako dobrej nápad pustit Němcům tehdy čerstvé Snowboarďáky. Němci zhlédnutí tohoto filmového skvostu ocenili hláškou typische tschechische humor a moc se nesmáli.
Já mám Snowboarďáky celkem rád. Hele nevim jestli to přijde s věkem, nebo českej film fakt zažil takovej sešup, ale já si od Snowboarďáků nepamatuju jedinou českou komedii, u které bych se zasmál, protože ten humor by byl kvalitně napsanej. Ano, nevyhledávám český komedie, ale neznamená to, že bych se někdy na nějakou třeba rád nepodíval. Ale není na co. Podle mě se řemeslo české komedie po revoluci vytratilo a možná semtam se něco málo povedlo, ale jinak je to bída. Na některý český týnejžerský komedie jsme museli (!) jít s gymplem do kina a to vám povídám, že takoví Experti mě strašej ve snech dodnes. To bych se klidně místo toho dvě hodiny učil o nukleových kyselinách.
Typische tschechische humor si představuju jako zlatý sedmdesátky a osmdesátky, Oldřich Lipský, Svěrák se Smoljakem, anebo ještě dál do minulosti do třicátejch let, Burian, Marvan, Lamač, Frič. Já si toho Buriana klidně pustím každej rok (a taky že pouštím), ale kterou českou komedii posledních 30 let si můžu pustit opakovaně? Pelíšky… a dál? Fakt nechci připomínat staříka křičícího na mrak, že dřív byla tráva zelenější a komedie komediálnější. Ale česká komedie, to je pro mě momentálně nálepka, která u mě automaticky znamená, že danej film přeskakuju a musel by mít jó dobrý ohlasy a recenze, abych tomu mohl dát šanci. Ale českej divák na český komedie chodí. Nahrát scénáře ze všech českejch komedií posledních 30 let do AI, máte poměrně solidní generátor náhodnejch zvratků. A scénáristi nebudou mít co žrát…
