Popravdě nevím, jestli by mě život v luxusu bavil. Možná občas, jako zpestření. Ale jinak mi maloměstskej středovrstevní život totálně vyhovuje. Byl jsme dneska po dlouhé době v Infinit Maximu. Možná po… Pěti létech? Člověk si tady připadá jako v bavlnce, a to hádám, že na stupnici těch fakt luxusních zážitků je to ještě někde hodně dole a na ten opravdovej luxus si v životě nikdy nesáhnu.
Ale mně by prostě ten luxusní život fakt asi nebavil a přišel by mi takovej… Prázdnej. Je to asi jako s tou čokoládou, kterou když člověk žere každej den, tak se mu pak zprotiví. Ale teda nevím – já bych mohl čokoládu jíst každej den po kilech (a co sem opustil svůj bezcukrovej prosinec, tak si i dávám) a zatím se mi nikdy nezprotivila.
Luxusní byla i návštěva vodojemů pod Brnem. Povím vám, že kromě kamenné brány hradu Vranov-Pantheon na mě asi nic nedýchlo atmosférou Pána prstenů, jako pilíře ve vodojemech. Úplná velká síň v Morii, Balrog jen jen vyletět a utkat se s Gandalfem na můstku v Khazad-dûm.
