Dal jsem si měřák na pět minut a řekl sem si že budu psát. Je mi jedno co, dneska prostě nechci věnovat víc než pět minut psaní textu a uvidím, kam to povede. Před chvílí jsem doběhl, dneska to byla jedna velká sklinka a dost jsem zvažoval, jestli jsem vlastně zodpovědnej a rozumnej, když jdu běhat za takových podmínek. Ale jak už jsem psal, letos jsem chtěl běhání dát víc a musím využít každé skulinky. Jen by bylo fajn si při tom nezlámat nohy.
Fúuha, psaní na rychlost je fakt náročné. Půlku času člověk opravuje překlepy, ale co se dá dělat. V poslední době dost pochybuju o některých věcech a o tom, že učení je hrozně fajn, baví mě to, ale zbavuje mě hodně volného času a způsobuje občas přehlcení z roztříštěné pozornosti. Hrozně rád bych to zaměstnání dělal na full-time, ve volných hodinách si dělal přípravy, pracoval na projektech a podobně, ale momentálně ve volných hodinách spěchám do práce, abych pokračoval na NORMÁLNÍCH projektech, které mě živí. Protože škola mě neživí.
Ale třeba se to podaří nějak skoulit dohromady. Hlavně že jsme zdraví. Momentálně se cítím zdravotně skvěle, ale trochu jsem polevil ze svého no-UZP (ultrazpracované potraviny), asi to byl přestřelený start, nebo spíše jsem se rozežral přes Vánoce a chvíli trvá, než zase ty svoje chutě setřesu. Momentálně si každý den dám něco, co nespadá do kategorie no-UZP, ale hlavní jídla se snažím držet v normě. Ten měsíc, kdy jsem nejedl sladké a fakt se o svoje stravování staral, byl naprosto super v mnoha ohledech a moje tělo mi děkovalo.
Pět minut uběhlo, víc vám toho dneska neřeknu. Síja.
