Vždycky, když se v našem městě začne plánovat něco většího, dopadne to stejně. Tentokrát stačilo odhalit záměr vztyčení pár větrných elektráren v okolí Moravské Třebové a na internetech div nevypukla svatá válka. Obyvatelstvo se rovnoměrně rozdělilo na dva tábory, my a oni. Vzedmula se obrovská vlna odporu proti tomu, aby nějaké větráky ničily krajinný ráz a hyzdily panorámata. Z minima informací, z pouhopouhého záměru, který je pouze informativní a k ničemu nezavazuje, se strhla pořádná mela, jak kdyby se blížila apokalypsa.
No budiž, tak já taky přiliju trošku do mlýna. Pardon, ale žiju na stejném místě jako ostatní obyvatelé, nebo o čem je přesně řeč? V místech, kde mají elektrárny stát, je Hřebečský hřbet. Je natolik unikátní, že vypadá úplně stejně jako všechny ostatní zalesněné kopce v blízkém a dalekém okolí. Lidé mají strach, že se pohled na tuto krajinu zhyzdí. No ano, bude tam stát velký stožár s vrtulí, ale co přesně bude taková kovová vzpřímená věc hyzdit? Netuším. Pokud přistoupíme na hypotézu, že pár erektovaných stožárů zkazí pohled na zcela zaměnitelnou krajinu, která je od jakýchkoliv obydlí vzdálena minimálně tři kilometry, pak vlastně netuším, kam by se větrné elektrárny měly stavět. Jaksi jsem si nevšiml, že bychom tu měli kus moře, na které bychom mohli umístit plovoucí turbíny. Nemluvě o tom, že celá naše krajina je protkána stožáry velmi vysokého napětí.
Některé věci prostě nechápu. Obec má možnost získat do rozpočtu poměrně velké peníze, které se dají použít na investice, které pocítí každý jeden obyvatel tohoto města. Stožáry reálně většinu času 99.9 % obyvatel neuvidí a nebudou vadit vůbec nikomu. Přesto se proti nim vznesl odpor. Prokop Diviš by se divil.
