Návod na krtkův dort začíná bodem číslo jedna nějak takto: „Směs na těsto, máslo nebo margarín, vejce a mléko dáme do misky. Šleháme elektrickým ručním šlehačem, nejprve na nejnižším stupni, pak na nejvyšším stupni asi 3 minuty. Těsto vložíme do tukem vymazané dortové formy, uhladíme a pečeme.“ Dr. Oetker s celou kulinářskou lobby vám ale lžou a já vám teď řeknu PRAVDU! My zasvěcení, co už jsme krtka párkrát pekli, totiž dobře víme, že návod ve skutečnosti začíná bodem nula, který na krabici samozřejmě nenajdete:
„Skočte do obchodu pro tři smetany ke šlehání, které budete potřebovat v kroku číslo dva. Po příchodu domů vytáhněte 0-1 nepoškozených kelímků se smetanou a opláchněte zbytek nákupu potřísněného smetanou z totálně rozjebaných kelímků, u kterých jste u samoobslužné pokladny ve své hlavě sebe sami ubezpečovali, že je nemusíte dávat do sáčku, protože přece nejste idiot a skládáte ten nákup pečlivě jak v Tetrisu tak, aby se něco podobného nemohlo stát. Jako minule. Opakujte bod nula, dokud se vám doma nenashromáždí dostatek použitelných kelímků smetany ke šlehání a pokračujte na bod číslo jedna.“
Every. Fucking. Time.
Ale aspoň jsem se dnes naučil, že maltézsky se dort řekne kejk, jávsky jajan, malgašsky mofomamy a sesothsky kuku. A teď mě omluvte, jdu do Billy.