Ačkoliv jsem si od Prejtu sliboval hlavně aktuálnost a chtěl jsem zaznamenat, co mi zrovna v danou chvíli přijde na mysl, přesto jsem měl v Google Keep připravený seznam s tématy. Ten jsem založil na věci do zásoby, kdybych náhodou nějaký den neměl v hlavě žádnou myšlenku, o které bych se chtěl rozepsat. Jak už to tak bývá, kdybych si ta témata někam nezapsal, tak by se mi samozřejmě z hlavy vykouřila a v inkriminovaný moment bych tam maximálně lovil v hlavě naprázdno.
Ten seznam se postupně rozrostl a později jsem z něj opravdu čerpal. Celkově je v něm tak na pětadvacet položek a zbývá posledních pár, o kterých jsem ještě nepsal. A pravděpodobně ani psát nebudu, protože si zaboha nemůžu vzpomenout, co tím jako autor myslel. Tak třeba jedna z položek se jmenuje „Comme ci comme ca“. Hmmm. O čem jsem chtěl psát? Určitě ne o tom letitém songu od French Affair. Tak jsem začal pátrat co jsem to teda vlastně vymyslel, prošel si překlady i reddit. A nic. Mrtvá fráze, která už se ve francouzštině skoro nepoužívá. Člověk si asi musí vytvářet mystéria, když okolo něj žádná nejsou, stejně jako si ho vytvořil Leonard Shelby v nedoceněném Mementu.
Seznamy jsou ale jinak super. Můj Google Keep je jeden velký rozcestník na všemožné seznamy. Pokud má produktový tým Keepu nějaký dashboard s all-time uživateli s nejvíce seznamy, pak svítím někde hodně nahoře. Od narozenin kolegů v práci, obligátních nákupních seznamů, receptů, přes to-do listy na další období, itineráře výletů a dovolených, firemní tipovačky čehokoliv, až po rozpis obsazení automobilů při cestě na teambuilding. Všechno na jednom místě hezky po ruce. A člověk se v tom může nořit do minulosti a zjišťovat že aha, tak tehdy jsem koupil ten hummus, kterej mi ještě tři měsíce po datu minimální trvanlivosti leží navrchu v lednici. Data mining 101.
