No tak když už jsem včera tu politiku nakousl, tak ji dneska dokončím, ať už se k tomuhle tématu nemusíme vracet. Dneska jsem se v práci na kafi musel trochu rozohnit, ale jen v rámci mezí slušnosti. Nesnáším kecy, že volby nic nezměněj. Nesnáším kecy, že každej politik krade a že je to všechno stejná sebranka z****, že všichni jsou to bezpáteřní zmetci. Myslím, že po předchozích dvou volbách hlavy státu jsme jasně viděli, jakej rozdíl to může bejt. A i dvoje předchozí sněmovní volby, z nichž vyšly dvě diametrálně rozdílné garnitury (jakkoliv se to může zdát spíš jako konstantní neměnná tvář našeho státu) ukázaly, že je politika, a je politika.
Absolutně nemám nic proti tomu, když člověk žije s hlavou strčenou do písku a nezajímá ho, že stát nefunguje jen na setrvačník, kterej před staletími někdo natáhl a díky tomu teď vše funguje na volnoběh. Žijte svůj život v poklidu a bez stresů, který politika přináší. Úplně tomu rozumím. Ale sakra, když o politice prdlajs vím, vědět nechci, věnuju jejímu studiu a pozorování přesně nula svého času a pak jsem schopnej velkohubě prohlašovat, že všichni politici jsou kreténi co kradou, tak to asi není úplně v pohodě.
Mňo… Já volit jdu. Byl jsem u každých voleb, ke kterým jsem jít mohl. Možná jsem chyběl u jedněch, nevím. Beru to jako obrovskou možnost, kterou na světě nemá jen tak někdo. Sytý hladovému nevěří – až nám tu zase jednou vládnoucí partaj bude do obálek dávat jen jeden volební lístek, vzpomeneme si na tu dobu, kdy svobodné volby znamenaly svobodné rozhodnutí. A nechápu, že lidi na tu poslední dobu, která byla u nás nesvobodná, tak rychle dokázali zapomenout.
A koho budu volit? Nevím! Vím jen strany, které volit nechci. Všechny komouše, populisty, extrémisty a oportunisty. A když všechny tyhle strany se společným jmenovatelem vyloučím, pořád jich zbývá dost na to, abych měl z čeho vybírat. Lidé, bděte!
