Prvních pár dní nového roku stačilo, aby mi do schránky přistálo hned několik resumé z různých činností za předchozí rok. Některé bych radši ani neviděl, poněvadž se mi v nich nedařilo tolik, jak bych chtěl. Ale stručně tu shrnu několik z nich.
Nejdřív knihy. Tam jsem za loňský rok hodně spokojený, hlavně start roku byl ukázkovej a během ledna jsem měl přečtených pět knížek. Bral jsem co mi přišlo pod ruku, nejlepší z nich bych těžko vybíral. Svět elitního vyjednavače byl hodně zajímavý rozhovor s Adamem Dolníkem, který se živí vyjednáváním s únosci lidí. Den Trifidů je skvělá scifi, Dobrodružství v Zemi nikoho jedna z nejlepších Foglarovek, Ronja, dcera loupežníka nádherná dětská knížka. Irving nezklame nikdy, Trevor Noah je super komik, který vyrůstal v apartheidem sužovaném JAR, takže jeho historky jsou hořkosladké. Poprvé jsem zabrousil do Agathy Christie a Poirota bych rád postupně zmákl celého. Vyloženě špatnou knížku jsem nečetl. Celkem 19 kousků, zaokrouhlit to na dvacet jsem už v prosinci nestihl, poněvadž jsem u toho vždycky hned usnul. Čtení letos určitě tolik nedám, možná v druhé půlce roku, kdy mi odpadne Prejt. Cíl si proto žádný nedávám – pouze přečíst tolik, co půjde.
V hudbě jsem prožil taky skvělý rok. Od roku 2007, kdy si zaznamenávám svoje poslechy na Last.fm (viz můj profil), jde o druhý nejlepší rok. Vůbec nejvíc jsem toho poslouchal za covidu v roce 2020 (šest let? ŠEST?), kdy mi scrobbler napočítal téměř 27 tisíc poslechnutí. Loni to bylo 24 tisíc. Nepočítají se do toho fyzické nosiče, jen Spotify a Youtube Music. Poslouchal jsem toho dost, většinu do Poslowchání. Ten jsem začal v roce 2024 s jedinou vizí: poslechnout si celou svoji hudební knihovnu, hezky jedno album za druhým v abecedním pořadí. Původně jsem čekal, že mi to zabere tak rok maximálně. Momentálně je leden 2026 a já začínám písmeno T, které je vůbec tím nejčetnějším, na které začíná název nějakého alba. Celkem jich musím poslechnout 226, přičemž druhé nejpočetnější písmeno – S – skýtalo 153 alb. A teď lehká slovní úloha: Písmeno S čítá 153 alb a poslouchal jsem ho skoro 4 měsíce. Písmeno T čítá 226 alb, tj. o 47 % více. Spočítej rychlost dvou vlaštovek, které nesou kokos zavěšený na provázku a směr vektoru kapek deště na oknech vlaku jedoucího rychlostí 160 km/h.
Letos bych rád loňský rok překonal, ale podmínky jsou pro to méně ideální, tak uvidíme. Nejposlouchanějším interpretem už asi do konce života zůstane Akira Yamaoka, letos tomu nebude jinak. Kdo čte pravidelněji můj blog, ten ví. Viz Prejt, Soundtrack Monday nebo all-time žebříček na Last.fm.
O běhu jsem se tu rozepsal už minule, tak jen ve zkratce. 658 km, to je celoroční úhrn. V nejlepších sezónách bych to měl zmáknuté za dva, tři měsíce. Loni jsem si s tím musel vystačit celý rok. Ale jak sem si dal přání, že bych letos chtěl běhat víc, tak od začátku roku se to zatím daří a šlapu do toho.
Na kulturní akce žádnou statistiku nemám, ale pocitově jsem letos byl na dosti koncertech a skoro desetkrát v kině, což de‘. Statistiky, který znát nechci: kolik jsem utratil za vánoční dárky; kolikrát jsem do GPS dal cestu, kterou bych měl znát zpaměti; kolikrát jsem měl bun bo nam bo v china bistru; kolik jsem snědl pizz; kolik času mi zabralo sepsat všechny Prejty; kolikrát jsem otevřel webovky, který jsem těsně předtím zavřel, protože sem tam už neměl co pohledávat. A mnoho dalších.
Jednu „statistiku“ ještě musím zmínit. Loni jsem se ze stavu „vyhovuje mi být single“ propracoval ke stavu „odhalím jí své city i přesto, že to nedává smysl“. A teď už pár měsíců nejsem 1, ale +1. A to považuju za nejlepší „statistický ukazatel“ loňského roku.
