Maminka mi kdysi dávno říkala, že nemá ráda film Dědictví aneb k*r*ahošigutentag, protože to z těch chlapů okolo Bohumila a i z něj samotného dělá hrozné vesnické křupany.
Já nesouhlasím. Podle mě je tohle naprosto krásný vzorek českého národa. Přijde vám jejich počínání a jednání přitažené za vlasy? Je možné, že by se lidi tohoto intelektu chovali reálně jinak? Je obraz Čecha třímajícího svoji pivní ambrózii v místní knajpě už v 9 dopoledne tak odtržená od reality?
Mně se naopak líbí, že se film trefuje do české nátury a zachycuje ji v čiré podobě. Jasně, doba se trochu změnila, Dědictví je krásný moment zachycený v čase, takže kromě lidské nátury zachycuje i snímek dané doby. Ale podle mě to dělá dobře. Natolik, že jsem Dědictví viděl možná i 30x. Hlavně teda v mládí, poslední dobou už na něm zase tolik neujíždím. Ale v určité době bych ho dokázal odříkat slovo po slovu od začátku do konce.
I po těch více než třiceti letech mě film pořád baví. A je na něm hezky vidět, jak se někdy rozcházejí pohledy kritiků (kteří film ve své době zhejtovali) a běžných lidí, kteří ho vynesli mezi českou klasiku.
