Některým zprávám prostě člověk nechce věřit.
Pred měsícem: Michale, budete krátkodobě zaskakovat za paní učitelku.
Před dvěma týdny: Michale, bude to dlouhodobější, takže do konce školního roku.
A dnes ráno jsem ve sborovně četl parte. Když mi to kolega ve škole před první hodinou oznamoval, byl jsem v šoku. Za jediný měsíc se vše obrátilo naruby, konec nastal tak rychle, že se člověk ani nestihne rozloučit, protože nic jako loučení vlastně ani nepřipadalo v úvahu. Člověk má v hlavě jen to, že až se znova uvidíme, sesynchronizujeme si učivo a jedeme dál.
Nevím, co bych napsal. Dneska ne. Tak jen snad že děkuji za pomoc v začátcích a ať je Vám tam nahoře dobře, paní učitelko. Life is what happens while you are busy making other plans.