Víkend je tady. Po tomhle týdnu jsem se na něj celkem těšil. A to nejsem člověk, který by už od pondělí úpěnlivě vyhlížel páteční „padla“, aby konečně nechal pracovní týden za sebou a šel se bavit víkendovými kratochvílemi.
Mě práce pořád ještě baví. Měl jsem několikrát blízko k vyhoření a jednou už jsem byl u kulatého stolu s nadřízenými i kolegy, že potřebuju změnu. A byl jsem rozhodnutý ji udělat, ale nakonec jsem rád, že jsem zůstal kde jsem. A když jsem si k tomu ještě rozředil práci učením, které mě neskutečně naplňuje a baví, nemám v týdnu žádné černé myšlenky stran práce a neuháním vstříc víkendu.
Ale tento týden se toho nakupilo dost a dosti a vyvrcholilo to dnešním pohřbem. Takže víkend jsem už vyhlížel a těším se na Vandr a na Piráty z Karibiku 3 (na ty se vlastně mnohem víc těší kluci, protože v mé paměti se to vyskytuje někde ve složce „tohle už si nikdy nepouštěj“), na všechny komiksy co o víkendu přečteme a na klídek bez spěchu.
