Ptáte se, co všechno se stane od momentu, kdy si v prejtu výsknu, že jsem naprosto zdravý jedinec? To bylo mimochodem v prejtu #281, který jsem psal 8. 4., tedy před necelými třemi týdny. Takže: jedna krátká virózka, o které jsem se pár dní po prejtu zmínil. Potom přetrénování z běhu a nějaký domrvený přitahovač, sval nebo podobnej bazmek na stehně, kterej mi znemožňoval i běžnou chůzi. A před pár dny jsem chytnul takovej sípavej kašel a rýmu, že mám podezření na zápal plic (kterej měl minule stejnej průběh), což si jdu zítra nechat potvrdit nebo vyvrátit k paňdoktorce.
Není tohle jasnej Murphyho zákon? To máš za to Michale! Pokud se něco může pokazit, tak se to určitě pokazí. Já si teď každopádně dám pár dní až týdnů pohov od běhu a sportu obecně. Ve středu mě čeká odjezd na pět dní na dlouho plánovanou chatu (pokud teda nelehnu úplně, ale snad ne – ťuk ťuk), kde se hodlám rekreovat na horském vzduchu a užívat si volno s partou a dětmi.
Je velká šance, že nějaký den se na chatě k Prejtu nedostanu. Zatím jsem naprosto spokojený s tím, jak se mi až doteď dařilo najít si každý den nějakou skulinku v rozvrhu a něco sepsat. Chybí už opravdu málo do cíle a pokud bych teď polevil, zase tolik už se nestane. Těším se na finální zúčtování.
