Když někdy cítím, že se stres naakumuloval, že mi hlavou prolétá víc věcí, než kolik dokážu rozlišit a zpracovat; vždy když cítím, že bych měl trochu zpomalit, zavolám na pomoc přítele Boba.
Jestli jste někdy před 20 až 30 rokama koukali na německej satelit (mně se to poštěstilo u dědy), pravděpodobně jste čas od času při přepínání skrz všechny ty nekonečný kanály narazili na Boba Rosse. Bob byl malíř krajinkář s výstředním účesem, který dokázal během půlhodinové televizní seance přetvořit prázdné bílé plátno na krásný obraz. Často k tomu využíval štětky, kterýma byste malovali leda tak hajzlík nabílo, ale on to měl v ruce.
Svým poklidným hlasem vás vedl celým procesem a dokázal svůj um skrze televizní obrazovku zprostředkovat tak, že to vypadalo sakra jednoduše. Reálně bych samozřejmě nic takovýho nedokázal a pokud bych se o to pokusil, musel bych u toho z úst vypouštět všelijaká nepěkná slovíčka a místo zklidnění bych plátno napíchnul na nejbližší sosnu, kterou bych se snažil nakreslit. Čili přesný opak toho, co Bob prezentoval.
Jo, ten jeho hlas byl fakt uklidňující. Jeho happy little trees jsou dnes již legendární a já vás tímto zvu, pokud jste na něj nikdy nenarazili, na jeho YouTube kanál, kde jsou jeho malířské seance ke zhlédnutí. Někdy si sám nějaký náhodný díl před spaním a je to parádní relax a zklidnění po celém dni.
