Juchů, tak nakonec prý dneska padl rekord. Krásných 40,9 °C. Víte co to znamená? Že jsme zase před nimi!
Podle předpovědi asi nebudeme na jeho překonání dlouho čekat, na zítřek hlásili větší vedro, noc bude tropická, takže startovací laťka bude o něco výš než dneska.
Já sem dřív bazén nechtěl. No a vlastně ho nechci pořád, protože míra veder bude přímo úměrná zákazům napouštění, 1:0 pro tebe, selský rozume.
Koupák je naštěstí pár minut pěšky a dneska se dalo přes den dělat přesně nula věcí nad rámec návštěvy koupaliště (kromě čtení příručky Pěstování pomerančů a papáje 101). Víte, mně se asi tenhle způsob léta, kdy člověk nemůže hýbat ani očními víčky, jinak by z něj tekl pot po hektolitrech, nebude moc vyhovovat. Přál bych si starý dobrý léto, kdy bylo 27, a když jó hodně přitopili pod kotlem, tam se rtuťový teploměr zapotil někde okolo značky 32 stupňů.
Ale žít v extrémech a rekordech, na to není moje mírné podnebí jaksi stavěné. Je to už asi moc, žába se vaří, a přesto že ví že se vaří, sama ještě svojí končetinou otáčí knoflíkem na plynovém sporáku volume doprava.
Ale možná se lidstvo musí zahubit, aby po něm přišla nějaká inteligentnější forma života. Pokud teda nějakej život na naší planetě ještě zůstane, že.
