Autor: Michal Kobelka

Vždycky když začínám mít ten debilní pocit v hlavě, že se jako nemám dobře a že se něco děje, tak se na chvíli zastavim. Nějakej hlásek vzadu v hlavě vykukuje p...

Včerejší prejt sem psal v polospánku, noťas mi klouzal ze stehen dolů jak jsem opakovaně usínal a probouzel se na gauči. Bylo mnohem jednodušší prejt nenapsat a...

Tenhle prejt jsem chtěl začít psát v pět, ale někde jsem se zdržel, tak že v šest nebo nejpozdějc v sedm, maximálně v osm. Teď hodiny ukazujou 22:13 a já nemám ...

Zažili jsme krásnej podzim v Krakově. Dva dny plný slunce, co ještě má zbytek svých letních sil a dokáže ohřát líce i ulice. Celej den jsem chodil jen v košili ...

Zeptej se mě jak je věčnost dlouhá a já odpovím, že rok Zeptej se mě jak dlouhotrvaly předchozí měsícea já odpovím, že věčnost Ze slzy rozbouřený veletoka na lo...

Tak sem si po čase zboural jednu ze zdí, který jsem si kolem sebe vystavěl. Jsem v Polsku na poznávačce a protože chci ochutnat co nejvíc místního pohostinství,...

Včera jsem udělal svůj první rozhovor v životě. Tedy z pozice dotazovaného, protože pár interview jsem už kdysi tady na blog dělal. A hrozně mě to tehdy bavilo ...

Byl to takovej hodnej soused. Dokonce i zdravil, pravila sousedka o někom, kdo se ukázal být sériovým vrahem. No jo, paňsousedka si udělala obrázek o někom na z...

Potřebujeme se v pátek dostat na vlak do Zábřeha na Moravě, ze kterýho odjíždí EC 115 Cracovia. Cesta je to cca na 30 minut. Obykle. Jenže zrovna v pátek učím a...

Tohle slovo v angličtině znamená něco jako „z jiného světa“ a mně se často v mysli zjeví, když koukám na cokoliv, co můj mozek není úplně schopný kl...