Poslední dobou si filmy hodně vybírám, protože jich nestíhám sledovat tolik. Pokud si tedy mám něco pustit, chci mít jistotu, že to nebude promarněný čas. Vždycky to samozřejmě nevyjde, většinou mě zklamalo přehnané očekávání než kvalita snímku, ale pár posledních výběrů se povedlo (Nocturnal Animals, Před úsvitem). Přitom by stačilo řídit se jednoduchým pravidlem: filmy, ke kterým skládá hudbu Max Richter, nemůžou být špatné. O Maxově práci a co pro mě znamená jsem se rozpovídal v článku o minimalistech.
Nicméně abych se vrátil k pravidlu: marně se snažím vybavit si film nebo seriál s Richterovou hudbou, který by se mi nelíbil. Tenhle skladatel má prostě čich na projekty a režiséři a producenti mají zase čich na skladatele, který jejich snímku dodá emocionální vrstvu navíc (viz například soundtrack k Perfect Sense). Možná trochu rozkročený úvod k filmu, o kterém se chci trochu rozepsat, ale důvod je zřejmý: ke snímku Nikdy neodvracej zrak složil hudbu právě Max Richter.
Pokračovat ve čtení →