Zachvátil mě tuhle pocit, že zapínat v 35 stupních sušičku místo toho, abych využil nesnesitelnýho vedra sálajícího z té velké žluté koule visící na obloze je vlastně trochu mrhání energií. Ou kej, sjel jsem do krámu, koupil sušák s kolečkama, který vás akorát tak naserou, protože dělají všechno, jen ne to, že by jezdily po zemi. A že teda těch pár měsíců v roce budu házet prádlo ven na slunko.
Mňo, nevím kolik přesně praček to trvalo, ale i kdyby bylo stupňů celoročně 40, tak budu dál používat sušičku a rychle jsem si vzpomněl proč. Ani dobrej pocit z ušetřenejch korun za elektřinu nevyvážil fakt, že A/ je to prádlo ze sušičky prostě měkký, nadýchaný a prachu zbavený, B/ tolik práce s vyvěšením, přerovnáváním, aby se to na sušák úhledně vešlo, sbíráním a skládáním krát počet praček za měsíc tomu prostě věnovat nechci, protože čas jsou peníze a C/ porušil jsem tím svoji dosavadní rutinu, kdy jsem si v 11 večer vytáhl nahřátý prádlo ze sušičky, sedl si s tím k televizi, pustil si Scrubs a užíval si ten noční klid, kdy už všichni spí a nikdo po mně nic nechce. Relax podle mýho gusta.
