Když jsem sepisoval první článek o krátkometrážních animácích nominovaných na Oscara, nečekal jsem, že mě to tolik chytí. Nikdy jsem na kraťasy nekoukal, ale hned první pětice filmů mě hodně nadchla. Navíc jsem díky nim objevil i nové skladatele a hudebníky. Takže bylo jasno: půjdu po jednotlivých ročnících do minulosti a budu filmy krátce hodnotit.
1. Zvířecí chování (Animal Behaviour) — Alison Snowden, David Fine
Celkem milá animace a dva tři situační gagy, ale jinak mě film moc nezaujal. Skupinová zvířecí terapie, kde hlavním zdrojem zábavy má být typické chování daného zvířete. Pijavice tedy rozmlouvá o tom, jak si její partner chce dát pauzu, protože je to hrozná přísavka. Kudlanka nábožná si stěžuje, že nemůže najít partnera, protože být sexuálním kanibalem není zrovna atribut, kterým by si zcela získala srdce protějšku apod. Líbil se mi dabing zvířat.
Kde zhlédnout: V angličtině na YouTube. Titulky bohužel chybí, ale zvířata mluví celkem srozumitelně.
2. Bao — Domee Shi
Pixarovská animace je sice pěkná, ale nějak vnitřně cítím, že mezi krátkými snímky bych raději velká studia neviděl. Nechal bych to čistě jako soutěž nezávislých snímků, protože Pixar/Disney disponuje neomezeným množstvím prostředků i lidských zdrojů, a proti tomu se s malým filmem spíchnutým doma na koleni těžko soupeří. „Knedlík“ byl řádně roztomilý, ale pokud jsem si z toho měl odnést něco hlubšího, tak se to nestalo. Jediné, co mě u filmu napadlo, bylo přísloví „samou láskou bych tě snědl“.
Kde zhlédnout: Na Facebooku, film je němý.
3. One Small Step — Andrew Chesworth, Bobby Pontillas
Tento krátký snímek mě zaujal hodně a říkal jsem si, že ho asi zbývající dva nepřekonají (což se ukázalo jako chybný předpoklad). Příběh o dívce, která jde za svými sny stát se astronautkou, a o rodičovi, který ji v tom maximálně podporuje. Film je sice moc hezký, ale klišé se úplně nevyhnul, proto ho nakonec neřadím nejvýše z pěti kandidátů. Zatím to i s animáky z roku 2020 vypadá, že hlavním tématem filmu musí být buď rodinné vztahy, nebo zvířata.
Kde zhlédnout: Na YouTubu, titulky nejsou potřeba.
4. Weekends — Trevor Jimenez
Jste malý chlapec a vaši rodiče žijí odděleně. Otce vídáte o víkendech, snaží se vám zavděčit a dovolí vám vše. Matka trochu bojuje s hledáním nového partnera a bere zavděk i partiemi, které nejsou zrovna vzorem. Putujete od mantinelu k mantinelu, život vás vláčí tunelem, na jehož konci vidíte jen tmu. Tohle není jen náčrt filmu, ale i každodenní realita neúplných rodin (a to ještě ta lepší část, která se dokáže nějak dohodnout). Ze všech 4, které jsem z tohoto ročníku viděl, je to pro mně vítěz.
Kde zhlédnout: Na Vimeu si jej můžete půjčit za cca stovku. Titulky nejsou potřeba.
5. Late Afternoon — Louise Bagnall a Nuria Gonzalez Blanco
Film bohužel nemohu hodnotit, protože na internetu není dostupný. A to jsem zkoušel zabrouzdat i do pirátských zátok. Podle traileru velmi jednoduchá animace, což slibuje, že by mohlo jít o velmi kvalitní film co se obsahu týče. Režisérku jsem kontaktoval a pokud film zveřejní, dodám sem odkaz.
Podle synopse by mohlo jít o velmi podobný snímek jako Mémorable z letošního ročníku, o němž jsem psal v tomto článku: Postarší dámě s demencí jménem Emily se okolní svět odcizuje stále více a více. Kdykoliv vidí svůj odraz v zrcadle, vracejí se jí vzpomínky na dětství a mládí, a snaží se tedy propojit minulost se svojí přítomností.
Kde zhlédnout: Na YouTube.
Závěr
Nejvíce ze všech na mně zapůsobil film Weekends. Nejen bezmocností dítěte, které je v celé situaci rukojmím, ale i animací a vizuální stylem. Pro mě vítěz oscarového klání, jež se bohužel odehrálo bez jednoho zúčastněného, který se nedostavil na start: snímek Late Afternoon není nikde na internetu dostupný.
Oscara získal snímek Bao. Budu si asi muset zvyknout, že většinou vyhrávají filmy, které řadím spíš na spodek svého osobního žebříčku.
