Michal Kobelka

Soundtrack s pořadovým číslem 22 z 52, neboli 42 % hotovo. 42 je odpověď na otázku vesmíru, života a vůbec (a kdo neví proč, měl by doplnit vzdělání). Takže mimořádně zařazuju bonusový Soundtrack ke konci světa.

Má ho na svědomí kladenské Zrní, což je alternativní folk-rocková pětičlenná kapela v čele s Janem Ungerem. Tahle konkrétní deska pochází z roku 2012 a podle mě jde o jedno z nejlepších českých CD všech dob — hravé texty, unikátní mix nástrojů, zvuku, charismatického zpěvu, a hlavně – hlavně je tam hýkal!

Sluneční cirkus, založený někdy v 80. letech v kanadském Montréalu pár performery; v dnešní době fenomén, který ročně předvádí stovky vystoupení po celém světě. Nejde o klasický cirkus, ale spíše (početnou) skupinu akrobatů a umělců, kteří předvádějí velmi kreativní akrobatické kousky v představení, jež má nějakou myšlenku, jednoduchý příběh a spojující výtvarné ztvárnění.

Jednotlivá vystoupení se hodně liší, ať už výtvarnou stránkou, tématem nebo předvedenými akrobaciemi. A vystoupení už mají momentálně několik desítek, já tady dávám Alegrii, protože tu jedinou jsem zatím viděl naživo před pár roky v Praze. Dodneška je to jeden z nejsilnějších zážitků z jakéhokoliv představení, které jsem kdy viděl. Příští rok v červenci přijedou do Prahy s představením Totem o evoluci života, pokud chcete zažít něco nevšedního, určitě doporučuju.

Znova jsem se zakoukal do seriálu 24 hodin od první série. špionážní drama, které běží v reálném čase – 24 cca 40minutových dílů (s pauzami na reklamu to dávalo v TV hodinu) pokrývá v každé sérii jeden den ze života Jacka Bauera z losangeleské protiteroristické jednotky. Jedna z nejlepších postav TV historie, která jde hlavou proti zdi a nehraje zrovna podle pravidel, což několikrát zachránilo spoustu životů v situacích, kde by jiní jeli podle příruček a pohořeli. Tohle byl pro mě začátek quality TV, po kterém následovalo a následuje spousta seriálu srovnatelných s hollywoodskou filmovou produkcí.

Soundtrack ke všem sériím složil Sean Callery, za což získal několik Emmy, a je to parádní mix elektroniky s různými etno motivy v dalších sériích. Ústředním motivem je tikot hodin (v seriálu jsou hodiny hlavním způsobem předělu mezi scénami a i během scén se často ukazují na obrazovce, aby dojem reálného času byl co největší).

Jednoduchá nezávislá romantická jednohubka na téma „vztah na dálku“ (kde dálkou se rozumí Atlantský oceán) zkombinovaný s tématem milostného trojúhelníku (protějšek je 7000 km daleko, tak co). Má to chudák Anton Yelchin těžké (krom toho, že byl v reálném životě přejet vlastním autem, rip 2016) — na jedné straně velké louže Felicity Jones, na druhé Jennifer Lawrence. Choose wisely.

Soundtrack složil můj oblíbený klavírista-minimalista, Američan Dustin O’Halloran. A řekl bych k němu asi tolik, že je minimalistický a klavírní.

Německý film z roku 2003. Hořkosladká komedie, nebo spíš pohled do nitra vztahu syna s matkou na pozadí událostí pádu berlínské zdi a rozpadu SSSR. Celkem povedená německá ! komedie !! v čele s Danielem Brühlem, který se od té doby prosadil i v Hollywoodu (např. Nicky Lauda v Rivalech).

A do toho boží soundtrack od francouzského multiinstrumentalisty Yanna Tiersena (znáte např. z Amélie z Montmartru), plný smutného klavíru a smyčců (ideální do podzimních plískanic).

Film z roku 2012 od dvojice debutujících neznámých režisérů. A hodně povedený film – multivrstevnatý, i mozaikovitý, s příběhem v příběhu v příběhu, o spisovateli, který píše o spisovateli, který našel knihu jiného spisovatele, který psal válečný příběh. A celé to dává smysl, je to pěkně propletené, vygradované a zahrané (občas až trochu přeromantizované, ale je to love story). Zoe Saldana, Bradley Cooper, Jeremy Irons, Denis Quaid… Celkem herecká smetánka pro tak malý velký film.

Soundtrack je taková klasická romanťárna (piáno, housle, orchestr), ale k tomu filmu se krásně hodí. Složil ho Brazilec Marcelo Zarvos a byl nahraný pražským FILMharmonickým orchestrem.

Film z roku 2015 od Mexičana Alejandra lňárritu (21 gramů, Babel), velmi dlouhý, pomalý a krásně nasnímaný (za kamerou Emmanuel Lubezki, 3x Oscar včetně Revenanta), ale také brutální. O životě a smrti, pomstě a drsné přírodě. Oscar pro DiCapria za hlavní roli byl spíš za zásluhy, protože v jiných filmech toho předvedl mnohem víc. Tady si měl pro zlatého plešouna dojít spíš sekundující Tom Hardy.

Soundtrack složil Japonec Rjúiči Sakamoto a Němec Alva Noto, je to mix elektroniky, syntezátoru a klasického piána, smyčců a někdy až orchestru. Pejsek vařil s kočičkou a vznikl z toho luxusní Sachr, hodně chladný, perfektně se hodící k zasněženým scenériím ve filmu.