Vypravil jsem se po letech na Smetanovu Litomyšl. K té se vrátím, ale nejdřív pár slov k samotnému městu. Tady ve Východních Čechách je to něco jako maják na konci potravního řetězce. Svitaváci nemají rádi nás MorTřebováky, Litomyšlané zase nemají Svitaváky. Holt meziměstská rivalita. Ale Litomyšlany mají rádi všichni, protože tam je svět ještě v pořádku pane Okamuro. Už jsem teda pár lidí slyšel, že nosánky jim rostou do výšky, ale takovou zkušenost nemám. A navíc to říkali samí Svitaváci, takže to není směroplatný.
Mohl bych tady vytáhnout nějaký žebříčky měst doporučených k bydlení, co je každej rok sestavujou lidi, co do těch měst reálně nikdy nezajedou. Ale neudělám to. Úplně stačí mrknout na výsledky jakejchkoliv voleb – komunál, parlament, senát, prezident. Kde u nás vítězí koblihář, nácek nebo jinej podobnej čumbrk z tramtárie, v Litomyšli je to přesně naopak. Kde u nás zastupitelstvo povolí Zásilkovně jebnout jejich rudej box přímo na náves (lidi to tak chtěj!), tam Litomyšl přijde s nějakým plánem architektonické tváře města a drží se ho. A tak je to tam se vším. Bavím se s kavárníkama jak se jim v MT nedaří, lidi nechoděj, že by chtěli radši do Litomyšle. V Litomyšli by chtěl žít a podnikat každej. Hranice Sudet možná už na mapě neexistuje, ale reálně vůbec nezmizela.
A Smetanka? Jako vždycky super. Jen teda – já vim, že v červenci může bejt vedro, a většinou i je. Ale takový jako dneska nepamatuju. Jenže když chce člověk dresscode na takovou akci dodržet, musí se připravit na leccos. Asi budu radši zplavenej, ale důstojně oblíklej, než abych tam došel v kraťasech a triku. A že tam dneska takových bylo.
