Nejmladší syn Franťa má posledních pár týdnů školky a jakmile skončí velké prázdniny, šupajdí za bráchama do školy. Trochu se tím zjednoduší denní operativa, trochu naopak zesložití, ale o tom vlastně dneska prejtovat nechci.
Fáfa má ve školce kamarádky, které mu dlouho doporučovaly animák K-pop lovkyně démonů. Tak se ptal, jestli si ho dneska po návratu z chaty pustíme. A protože bylo ulepený vedro a nic se nechtělo, tak jsme ulehli na gauč a pustili si ho. Ostatní dva starší bráchové se mu vysmáli, že na takovou blbinu pro holky koukat nebudou.
No a bylo to super! Žádný rozdělování na klučičí a holčičí filmy se nekoná, já sem si ho užil i s cca čtyřicetiminutovým výpadkem někde uprostřed filmu způsobeným akutním spánkovým deficitem. Prostě jsem to zalomil, jakkoliv jsem se snažil víčka udržet nad hranicí zorniček, leč marně.
Vůbec nějaký genderový rozdělování čehokoliv je přežitej model. Možná to znamená, že se svět změnil a spousta věcí je jinak, a to za nás nebylo všechny tyhlecty džendry, a ženská má bejt doma a čekat až chlap přijde z hospody. Bla bla bla. Ať si každej dělá co chce, ať si buduje kariéru nebo cestuje nebo se nezavazuje nebo cokoliv. Nikdo nemá právo druhýmu lajnovat svět jen proto že sám má nějaký očekávání od druhejch.
Lovkyně démonů byly super, vám povídám!
