347/365: Dotřetice

Dneska bych nejradši prejt vynechal. Potřetí od začátku tohoto projektu. Spousta věcí, spousta nestíhání a spousta rodinných sešlostí. A spousta přeháněk. Ale řekl jsem si, že těch posledních 20 nebo kolik prejtů už dopíšu bez přerušení. Mohl bych vynechat, aspoň co se peněz týče. Svůj dluh za dva vynechané prejty jsem před časem splatil Charitě v Moravské Třebové a ještě mám na jedno vynechání předplaceno, ale snad k němu nedojde.

Ale na pět minut jsem se urval. Tak snad jen napíšu, že – a teď si to musím dobře promyslet, protože naposledy, když jsem psal, že jsem zdravotně jak rybička, tak jsme skoro dva měsíce byl rozsypanej jak čaj – že se konečně po dlouhé době cítím zdravotně v pohodě a zítra začnu po nekonečně dlouhé době běhat. Teda doufám, protože jsem si dneska naordinoval přespání pod širákem, tak snad mi ten horskej vzduch prospěje, a ne uškodí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *