Co naplat, hlava prostě časem začne spoustu věcí zapomínat. Jednoho dne jste naposledy pomysleli na věc XY, aniž byste o tom věděli. A nikdy už nezjistíte, že jste danou věc znali. Někdy mě nějaká taková zbloudilá, hrozně stará myšlenka navštíví a já mám buď dèja-vu, nebo cestu po klikaté řece vzpomínek.
Člověk by se asi neměl moc utápět v minulosti. Je dobrý si ji připomenout, vědět, proč se posunul tam kde je, a pak zase žít v přítomnosti. Nevím… Dřív jsem se dokázal v minulosti hrabat a převracet každej kamínek, jestli pod ním neleží nějaká vzpomínka, která by vlastně vůbec nic nezměnila. Ale čistě z individuálního hlediska už mi tyhle výlety do dob minulých nic nepřinášejí. Nejde žít z nostalgie, nejde znovu prožívat dávno odžité, je potřeba vyrábět nové vzpomínky, nové zážitky a ne jen recyklovat ty staré.
Občas si rád připomenu nějaké relikvie z dob minulých. Pátrám třeba ve web archivu a koukám na weby, které jsem navštěvoval kdysi. Ale neberu to jako nějaké rochňání v minulých dobách, je to jen věcné připomenutí věcí, jak vypadaly kdysi. Občas zajdu na staré čsfd někdy z roku 2005 a koukám na něj jak vypadalo, když jsem ho začal používat. S radostí se koukám na stará fóra na 24.r-art.net, kde jsme tehdy měli komunitu okolo seriálu 24 hodin (jak to tehdy Nova tlačila do primetimu, aby to za rok běželo v 11 večer!).
No dobře, někdy mě ta nostalgie trochu popadne. Ale je to slabý odvar toho, jak jsem minulost prožíval dřív.
Spoustu těch webů odvál čas, nebo jsou zaprášené a ač jsou archivované, tak na ně už nikdy nikdo nevzpomene. Nebo ano?
