Autor: Michal Kobelka

Šel jsem dneska z práce a vybral jsem si záměrně delší cestu přes náměstí. V hlavě jsem řešil starosti běžného dne a chtěl jsem si delší chůzí v hlavě defragmen...

Hrozně rád bych napsal prejt o maďarských volbách a jak jsem rád, že tam ten ruskej agent po šestnácti letech skončí. Ale dneska to vezmeme apoliticky a o žádný...

Týden, kdy jsem se těšil na víkend, jako by se stal předzvěstí. Jako by se tělo po hektickém pracovním týdnu těšilo na volnější víkend a nasčítající se únava po...

Víkend je tady. Po tomhle týdnu jsem se na něj celkem těšil. A to nejsem člověk, který by už od pondělí úpěnlivě vyhlížel páteční „padla“, aby koneč...

Že bych chtěl svoje vnoučata vidět kolonizovat Mars, to je samosebou hyperbola. Teda já bych to vidět chtěl, ale zda bude lidstvo kolonizovat Rudou planetu je h...

Tak jsem si dneska po více než dvou letech odbyl preventivku. Všechno v cajku, změna jídelníčku asistovaná AI znamená, že všechny hodnoty mám v naprostém pořádk...

Některým zprávám prostě člověk nechce věřit. Pred měsícem: Michale, budete krátkodobě zaskakovat za paní učitelku. Před dvěma týdny: Michale, bude to dlouhodobě...

Když už jsem tu teda v tom ezoprejtu zmínil Stephena Kinga, tak mi dovolte ho pár větami vyadorovat v samostatném článku. Tenhle pán totiž neodmyslitelně patří ...

Pustili jsme se do uklizení auta. To je činnost, kterou iniciuju jednou, maximálně dvakrát za život, neboť auto je pro mě hlavně dopravní zprostředkovatel pro c...

Oukej, navazuju na konec včerejšího prejtu a zkusím vám popsat situaci, která se mi stala někdy v rozmezí 4. – 16. února 2021 a u které pořád nevím, co si...