Krátké animované filmy nominované na Oscara 2017 & kde je zhlédnout

S krátkometrážními animovanými oscarovými filmy se dostáváme do roku 2017, což byl devadesátý ročník udílení Oscarů. Hodně se mi líbili hned tři kandidáti, dva filmy mi přišly naopak hodně slabé nebo nezajímavé.

1. Garden Party — Victor Caire & Gabriel Grapperon

Garden Party — Victor Caire & Gabriel Grapperon
Garden Party — Victor Caire & Gabriel Grapperon

Začneme asi tím nejméně zajímavým ze všech třech ročníků, které jsem zatím viděl. Film Garden Party mi přišel více jako technologické demo než cokoliv jiného. Sice vypadá krásně, žáby i prostředí jsou fotorealistické, ale chybí tomu něco navíc. Větší sympatie budu vždycky mít k ručně kresleným nebo stop-motion filmům, nicméně pokud má CGI film myšlenu nebo mě emocionálně nějak zasáhne, je technika vždy až na druhé koleji. Tento snímek však nenabídl ani jedno, ani druhé, takže šlo opravdu jen o krásnou technologickou schránku, avšak prázdnou.

Zajímavé na filmu je to, že se jedná o závěrečnou práci šesti studentů z Umělecké akademie v Arles ve Francii. Snímek vyhrál několik festivalů, takže nakonec nemusí být tak špatný, jak by se z mého popisu mohlo zdát — mně bohužel nesedl.

Kde zhlédnout: Na YouTube. Film je němý.

2. Dear Basketball — Glen Keane & Kobe Bryant

Dear Basketball — Glen Keane & Kobe Bryant
Dear Basketball — Glen Keane & Kobe Bryant

Legenda košíkové Kobe Bryant a zfilmovaná verze jeho dopisu, který věnoval při sportovní derniéře své celoživotní lásce — basketbalu. Kobe, který film sám namluvil, se spojil s animátorem Glenem Keanem a legendárním skladatelem Johnem Williamsem a společně vytvořili něco, co vás dojme, i když vám basketbal nebo sport obecně nic neříkají. Tohle je film o celoživotní vášni a lásce, a je jedno, zda jde o basketbal, jídlo, nebo cokoliv jiného. Film je krásně ručně kreslen a animován.

Ve světle letošní tragické události (Kobe Bryant v lednu zemřel společně se svojí dcerou a dalšími pasažéry při pádu helikoptéry) je film ještě dojemnější — už nejde o loučení Kobeho s basketbalem, ale diváka s Kobem.

Kde zhlédnout: Zdarma na Youtube. Angličtina je velmi jednoduchá, ale pokud byste potřebovali titulky, otevřete si dopis, na který odkazuju výše.

3. Lou — Dave Mullins & Dana Murray

Lou — Dave Mullins & Dana Murray
Lou — Dave Mullins & Dana Murray

Hezká animace, roztomilé „strašidlo“ a poslání, že žádný člověk se nerodí špatný, ale stává se jím vlivem okolností a okolí (s čímž souhlasím). Klasická pixarovka, se vším, co k ní patří — záporák se polepší, uvědomí si svoje chyby, najde si cestu k ostatním atakdále. Jak jsem si postěžoval minule, že velká studia bych z krátkých filmů vyňal — tak na tom trvám.

Lou je sice velmi dojemný film, nicméně se nijak nevymyká šabloně. Přesně z toho důvodu mám rád filmy od malých studií: každý je jiný, ať už stylem, nebo obsahem. U Pixarovek většinou dostanu něco pěkného, ale stále stejného.

Kde zhlédnout: Zdarma na Uložto. Titulky nejsou potřeba, film je beze slov.

4. Negative Space — Ru Kuwahata & Max Porter

Negative Space — Ru Kuwahata & Max Porter
Negative Space — Ru Kuwahata & Max Porter

Negative space jsem viděl dlouho před tím, než jsem začal s pravidelným sepisováním krátkých recenzí na nominované filmy na Oscara. Naprosto mi učaroval — krásná stop-motion animace, nádherné loutky, spousta hravých nápadů, téma odcizení syna a otce. A navrch podkres jednoduchých smyčců od nizozemského skladatele Brama Meindersmy, které filmu dodávají zvláštní atmosféru.

Film je založen na básni amerického básníka Rona Koertgeho. V podstatě je to doslovný přepis básně, kterou si můžete přečíst například zde.

Kde zhlédnout: O filmu jsme se letmo zmiňoval v předchozím příspěvku, kde se na něj můžete i podívat.

5. Revolting Rhymes — Jan Lachauer & Jakob Schuh

Revolting Rhymes  — Jan Lachauer & Jakob Schuh
Revolting Rhymes — Jan Lachauer & Jakob Schuh

S třiceti minutami nejdelší film (a to jsem viděl jen první díl dvoudílného filmu) ze všech pěti nominovaných. Krátký film si představuju jako něco s maximální délkou do 15 minut (i to mi přijde hodně, ideálně do deseti). Tohle na mě bylo moc dlouhé a brouzdal jsem při tom na internetu (což je věc, kterou jinak u filmu zásadně nedělám), protože mě film ani tolik nebavil. Jde o adaptaci knihy spisovatele Roalda Dahla z rok u 1982, kterou jsem nečetl. Ve zkratce jde o šest tradičních pohádek (Červená Karkulka, Sněhurka, tři prasátka apod.) převyprávěných trochu modernějším stylem a různě se prolínajících.

Na mě to působilo trochu jako dort pejska a kočičky a navíc mě nezaujala ani výtvarný styl. Animace mi přišla velmi toporná, jako kdyby nějaký grafik — junior zkoušel, co všechno lze udělat v 3D Studiu Max. Za mně tedy slabota a doufám v co nejméně dlouhých filmů v dalších (i předchozích, které budu dále procházet) ročnících.

Kde zhlédnout: Film není dostupný online. Musel jsem bohužel sáhnout po pirátské verzi, na kterou tu nebudu odkazovat.

Závěr

V tomto ročníku se mi velmi líbily tři filmy: absolutní top byl pro mě Negative Space, stop-motion je prostě láska (Viz Mémorable a Dcera v ročníku 2019), navíc když se k tomu přidá téma složitého vztahu mezi otcem a synem. V závěsu je Dear Basketball a hned za ním o fous Lou. Potom dlouho, dlouho nic, a na druhé straně je film Revolting rhymes a Garden Party, které mi přišly dost slabé. Oscara si nakonec odnesl Kobe Bryant za svůj film Dear Basketball.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *