Sci-fi z roku 1982 od režiséra Ridleyho Scotta podle povídky Philipa K. Dicka o tom, co vlastně znamená být člověkem. A zda je morální likvidovat stroje (replikanty), které se podobají a jednají jako lidi a kolikrát ani neví, že jsou jen stroji. A dodnes nevyřešenou otázkou, zda hlavní postava Deckard (Harrison Ford) náhodou také není replikant. Filosofický film neo-noir žánru, vizionářské dílo začínajícího Ridleyho (měl za sebou čerstvě velmi úspěšného Vetřelce). Až v roce 2007 vydal „svůj“ final cut, protože u těch předchozích neměl možnost ovlivnit konečnou podobu filmu (paradoxně na předchozí Director’s cut z roku 1992 měl malý dohled a distancoval se od něj). Kultovní sci-fi.
Soundtrack složil Vangelis, řecky skladatel, jehož celé jméno by se sem nevešlo. Ten byl v době nahrávání hudby na vrcholu, v roce 82 získal Oscara za hudbu k filmu Chariots of Fire. Soundtrack, stejně jako film, vyšel v několika verzích — první oficiální release byl až v roce 1994. Kvůli téhle prodlevě se v 80. letech trh zaplavil spoustou nelegálních CD nahrávek, občas ripnutych přímo z VHS. Vangelis je známý „syntezátor“, hudba nevznikla hraním na tradiční nástroje, ale syntézou, či simulací zvuků a nástrojů na syntezátoru. Takové elektro z 80. let, které by se dnes skládalo na PC, tehdy k tomu však byla potřeba speciální kraksna.
