Dneska je den dětí. A tenhle soundtrack věnuju všem těm dětem v nás (včetně sebe), které nestačila převálcovat dospělost, a nehledí na poznámky typu „nebuď dětinský“ nebo „chováš se jak malej“. Ať je člověk makovej nebo játrovej, neměl by zapomínat na to, že byl taky jednou dítětem, a že to dítě tam stále někde je.
Tahle deska (jako malý jsem měl kazetu, teď jsem pořídil dětem/sobě LP), to je takový malý stroj času, který mě vrací přesně tam, kde jsem tyhle znělky opakovaně a opakovaně ukládal do šedé kůry mozkové. Do doby, ve které se člověk snaží co nejdřív přiblížit dospělákům a být svým pánem, aby si příliš pozdě uvědomil, že se nedá otočit a vrátit zpět do všeobjímající náruče dětství.
Kačeři z Kačerova, Gumídci, Želvy Ninja, Willy Fog a další super seriály, které běžely v Magionu, Veze, Oáze, Studiu Rosa, a definovaly pasivní část mého dětství v zajetí u TV obrazovky, jsou tu zastoupené ve formě znělky nebo nějaké písně.
