Michal Kobelka

1. Pokoj na koštěti (Room on the broom) — Jan Lachauer & Max Lang

První příběh a hned velmi hezká pohádka o kamarádství mezi čarodějnicí a jejími zvířecími souputníky. Zařadil bych ho do kategorie „feel-good“ filmů, protože je zkrátka moc příjemný ve všech ohledech. V originálním znění se objevili známí herci (Simon Pegg coby vyprávěč, Gillian Anderson jako čarodějka; jen si to omylem nesmíte pustit ve švédštině, hehe 🙂) a je velmi pěkně rýmovaný. Hodně se mi líbil i vizuální styl – ačkoliv jde o celkem jednoduché CGI, byly postavy správně vtipné – hlavně kocour se psem dokázali svými gesty vykouzlit úsměv na tváři.

Ročník 2014 a s ním dlouhé i kratší animované snímky. Tentokrát jsem celý ročník sjel za pomocí Adel, kterou krátké animované filmy také velmi baví, jen o nich nepíše 🙂.

1. The Dam Keeper — Robert Kondo & Dice Tsutsumi

Příběh prasátka, které od zesnulého otce dostalo důležitý úkol — chránit všechny obyvatele svého městečka před temnotou číhající za zdmi obrovské hráze. Každý den roztáčí lopatky mlýnu, ve kterém bydlí, a odhání temnotu pryč. Jemu samotnému se přitom temnota nevyhýbá, jde ale o temnotu niterní — jakkoliv je čuník pro všechny okolo kruciální, přehlížejí ho či dokonce šikanují. Ke komu se obrátit v časech nejhorších? Naštěstí se objeví nový spolužák — lišák — prost jakýchkoliv předsudků, se kterým už prasátko bude navždy šťastné.

Osmaosmdesátý ročník Oscarů před námi. Při zhlédnutí prvních tří filmů jsem si říkal, že asi výběrčí komisi někdo do kafe hodil projímadlo, takže vybrali narychlo prvních pět filmů, které jim přišly pod ruku, aby stihli odběhnout na záchod. Poslední dva filmy naštěstí dojem z tohoto ročníku zachránily, alespoň to bylo letos zajímavé.

1. Svět zítřka (World of Tomorrow) — Don Hertzfeldt

První film a první pocit „what the fu*k did I just watch?”. Říkal jsem si, že mě film totálně minul z důvodu únavy, druhý den jsem si jej tedy pustil znova. Ne, únavou to nebylo, i napodruhé mi film přišel jako slátanina a litoval jsem, že jsem mu věnoval zbytečných 15 minut navíc. Film má dobré hodnocení (na ČSFD pěkných 77 %), názory jsou ale hodně polarizované a já patřím ke skupině diváků, které se film nelíbil.

Možná by filmu pomohla větší střídmost, protože od začátku do konce se zde objevují nové a nové motivy. Chvílemi jsem měl problém držet pozornost a všechny věci vnímat a přemýšlet o nich. V jednu chvíli se nastíní důležitá myšlenka, ale hned o moment později je přebita novou, zcela nesouvisející věcí. A takto se to opakuje několikrát, po chvíli mě to přestalo zajímat a jen jsem čekal na konec.