Michal Kobelka

Končí rok 2012 a v kinech se objevuje tříhodinový velkofilm od 3 režisérů – sourozenců Wachowských (režiséři Matrixu, tou dobou ještě muži) a Toma Tykwera (např. Lola běží o život). Nikdo na něj nejde a stává se tak již několikátým hřebíkem do rakve kariéry sester Wachowských (tou dobou již obě po změně pohlaví), které komerčně na Matrix nikdy nedokázaly navázat, umělecky a filosoficky však ano.

Prim je v mnoha ohledech unikátní. V 6 odlišných basových rovinách rozehrává šest různých příběhů, které ihned od začátku filmu mezi sebou skáčou tam i zpět, klidně po několika vteřinách. Od první chvíle cca do půlky filmu divák moc netuší, co se vlastně děje, jak to spolu všechno souvisí a kdy a zda se jednotlivé příběhy nakonec spojí a proč. Ve všech příbězích, které jsou od sebe vzdálené desítky a stovky let, hrajou ti stejní herci rozdílné postavy, mnohdy naprosto odlišné od jejich typických rolí, např. Hugh Grant v roli kanibala.

Sci-fi z roku 1982 od režiséra Ridleyho Scotta podle povídky Philipa K. Dicka o tom, co vlastně znamená být člověkem. A zda je morální likvidovat stroje (replikanty), které se podobají a jednají jako lidi a kolikrát ani neví, že jsou jen stroji. A dodnes nevyřešenou otázkou, zda hlavní postava Deckard (Harrison Ford) náhodou také není replikant. Filosofický film neo-noir žánru, vizionářské dílo začínajícího Ridleyho (měl za sebou čerstvě velmi úspěšného Vetřelce). Až v roce 2007 vydal „svůj“ final cut, protože u těch předchozích neměl možnost ovlivnit konečnou podobu filmu (paradoxně na předchozí Director’s cut z roku 1992 měl malý dohled a distancoval se od něj). Kultovní sci-fi.

Internetevý muzikál o třech aktech, který v době scenáristické stávky 07—08 napsal a zrežíroval Joss Whedon (mj. režisér Avengerů a tvůrce několika kultovních seriálů). Cílem bylo udělat nějaký low-cost projekt primárně určený pro internet s naprostou kreativní volností. A tak vznikl zčásti komediální, zčásti dramatický muzikál, který hned po uvedení zaujal na Whedonově poličce kultovních projektů svoje místo, a fanoušci netrpělivě vyhlížejí pokračování, které by snad jednou mělo přijít.

V hlavní roli Neil Patrick Harris (znáte z HIMYM jako největšího klátiče žen Barneyho Stinsona, vskutečnosti gay) jako Dr. Horrible, který se snaží dostat do Zlé ligy zlých, aby ukázal, že je prvotřídní zloduch. V tom mu brání Captain Hammer (Nathan Fillion) a.k.a. největší superdobrák, a zapletená je do toho ještě normální holka Penny (Felicia Day), která do souboje dobra se zlem hodně promluví.

Film Edwarda Zwicka z roku 2006, po Constant Gardener z šestého Soundtrack Monday další geopolitický thriller, tentokrát o krvavých diamantech a jejich roli ve spolufinancování gangů v Africe na pozadí občanské války. To je velmi zjednodušený popis filmu odehrávajícího se v devadesátých letech v Sierra Leone, kde probíhá masivní otrokářská těžba diamantů a jejich export do světa. Ve filmu je víc rovin, takže občanskou válku v Sierra Leone můžeme sledovat pohledem obyčejného rybáře a jeho rodiny (Djimon Hounsou, oscarová nominace), žoldáka obchodujícího s krvavými diamanty (Leo DiCaprio, oscarová nominace) a reportérky mapující uprchlické tábory lidí, kteří stačili utéct před gangy (Jennifer Connelly).

Film je to hodné dlouhý, ale dobře střídá tempo mezi akci a dialogy. Odehrává se v africké zemi, kde život má menší cenu než pětidolarová bankovka. I z toho důvodu je film hodné drsný, řeší celkem ožehavá témata (obchod s diamanty, jejichž původ západní firmy mnohdy nezajímá; plundrování vesnic, dětské vojáky, znásilněné ženy a vše, co k mocenskému boji v občanskou válkou stižené zemi patří). Jsou to hnusné věci, ale krásně nasnímané (za kamerou Eduardo Serra, několikrát nominovaný za kameru na Oscara). Rozhodne bych vyzdvihl všechny tě herce. Od DiCapria to člověk už tak nějak očekává, ale Djimon Hounsou (znáte z Gladiátora) by si toho Oscara zasloužil možná víc. A Jennifer Connelly už jsem tu adoroval jednou (Requiem for a dream) a zatím jsem neviděl, že by někdy hrála špatně.

Dokument Searching For Sugar Man z raku 2012 mapuje hledání zpěváka a kytaristy Sixta Rodrigueze (dítě mexických migrantů, narozen v USA). Ten v domovských Státech vydal na začátku 70. let dvě desky, ale bez valného úspěchu. Studio s ním rozvázalo kontrakt, Sixto se začal živit jako dělník ve fabrice a kariéru zpěváka uzavřel. Potud klasický příběh mnoha začínajících umělců, jenže Sixtovy desky si našly cestu do Jihoafrické republiky a Austrálie a začal se psát pohádkový příběh o nečekaném comebacku.

V těch dvou zemích se totiž stal Rodriguez naprostým kultem, aniž by si toho byl vědom. O Austrálii se Sixto nakonec po letech dozvěděl a ke konci 70. let zde měl několik koncertů, jeho desky se staly multiplatinovými. Vrátil se však zpět ke svému životu do USA, kde ho stále nikdo neznal. Dokument se pak zabývá druhou zemí, JAR, kde Sixto měl a má status Boha a je zde slavnější než Elvis. Jeho songy reflektuji chudobu a zmar detroitského předměstí 60. a 70. let a přehlížení politiků. Díky tomu se jeho písničky v JAR staly odbojovými songy proti Apartheidu (rasové segregaci), který tou dobou v zemi běžel na plné obrátky, a lidi si jeho CD kopírovali tak moc, že je měl každý. Sixto mezitím pracuje ve fabrice a nemá tušení o své slávě. V JAR zase nikdo nemá tušení, kdo je tím záhadným zpěvákem, po kterém se slehla zem.