Krátké animované filmy nominované na Oscara 2004 & kde je zhlédnout

1. Guard Dog — Bill Plympton

Guard Dog — Bill Plympton
Guard Dog — Bill Plympton

Režisér Bill Plympton má vcelku rozpoznatelný umělecký styl, který vypadá zhruba tak, jako když si moje děti kreslí voskovkama. Ale ne, to nemyslím jako urážku, ten dětinský styl kresby mi tu vůbec nepřekážel, naopak. K takové taškařici, dá—li se několikanásobná smrt člověka nazvat taškařicí, se to hodí.

Snímek by v Americe právě kvůli násilí označen eRkovým ratingem, ale ono tady má celkem smysl. Ponoříme se totiž do mysli psa, který se urputně snaží bránit svého páníčka. Před čím? Před vším! Každý v dohledu je podezřelý a vemte jed na to, že ta nevinně tvářící se veverka, ten slepý krtek i ten krásný motýl, ti všichni chtějí vidět člověka pod drnem.

Pokračovat ve čtení →

Čtenářský deník: Later — Stephen King (6/2021)

Stephen King — Later
Stephen King — Later

Kniha Later je horká novinka od jednoho z mých nejoblíbenějších autorů, Stephena Kinga (viz např. nedávný čtenářský deník Outsidera). Kniha vyšla teprve tento měsíc, přečetl jsem ji tedy v angličtině, protože na český překlad se mi jednoduše nechce čekat. To u Kinga nikdy není problém, píše velmi srozumitelně a mírně pokročilý angličtinář by neměl mít žádný problém se knihou prolouskat.

Kniha vyšla v edici Hard Case Crime, které se specializuje na krimi novely. Pro Kinga je to po Colorado Kid (2005) a Joyland (2013) již třetí kniha v tomto vydavatelství a Kingovi fanoušci ví, že oproti jeho klasickým románům (čti: 600+ stránkové bichle) jde o odlehčenější literaturu, jakkoliv se třeba tematicky zase tolik neodlišují. Odlišnost hledejte spíše v méně rozvitém příběhu, tady se jde k jádru věci poměrně rychle (kniha má 256 stran) a nečekají nás desítky postav, dějové kličky a nic podobného.

Pokračovat ve čtení →

Čtenářský deník: Sběratel kostí — Jeffery Deaver (5/2021)

Sběratel kostí — Jeffery Deaver
Sběratel kostí — Jeffery Deaver

Nestává se často, abych filmovou adaptaci stavěl před knižní předlohu. Pár takových výjimek se najde a Sběratel kostí od Jeffery Deavera z roku 1997 je bohužel jednou z nich. Tohle musíme bohužel chápat i v kontextu toho, že ani film samotný (viz ČSFD) nebyl kdovíjaká hitparáda — což pro knihu není dobrá vizitka.

A proč mi tedy tato jinak skvěle hodnocená kniha (Goodreads hlásí 4.19/5, Databáze knih 92 %) nepřirostla k srdci? Začněme tím, že hlavní postava této detektivky — ex-policista Lincoln Rhyme — je v knize naprosto nesnesitelný. Velmi, velmi obtížně jsem se do něj dokázal vcítit a chápat jej jako protagonistu, kterému bych fandil. Lincoln je kvadruplegik upoutaný na lůžko a když ho přizvou k jednomu složitému případu, neustále komanduje lidi kolem sebe.

Pokračovat ve čtení →

Čtenářský deník: Outsider — Stephen King (4/2021)

Stephen King - Outsider
Stephen King – Outsider

Stephen King patří k mým nejoblíbenějším autorům. Stačilo by zmínit dvě jeho nejznámější díla — Temnou věž a TO — a nic víc bych od něj vlastně ani číst nemusel. Bohužel v poslední dekádě se King trochu zapomněl. Rozhodně nepíše špatné knihy, každá je nějakým způsobem zajímavá, ale největší slávu už má pravděpodobně za sebou.

Outsider je někde na půli cesty mezi tím nejlepším, co King napsal, a tím průměrem, který přišel v poslední době. První třetina knihy je naprosto fenomenální, dlouho jsem se takto do ničeho nezačetl. Ve zkratce a bez spoilerů můžu prozradit, že v americkém maloměstě se stane vražda malého chlapce, a to dosti brutální. Všechny přímé důkazy (otisky prstů, očití svědkové, DNA na místě) jasně ukazují na místního občana Terryho Maitlanda, který je ve městě velmi oblíbený, věnuje se mládeži a s ostatními velmi dobře vychází.

Pokračovat ve čtení →

A Hidden Life: morální dilema ukryté v mlze

Krásné záběry, tříhodinová stopáž, druhá světová válka, morální dilema a nádherný soundtrack. Možná by vás mohlo napadnout, že se chystám znovu psát o Nikdy neodvracej zrak (viz loňská recenze), ale naštěstí tomu tak není. Objevil se další film, který splňuje vše výše popsané. A tak se téměř po roce můžu opět rozepsat o filmu, který sice nezbourá kasovní žebříčky, ale moji duši dokázal zbourat a rozemlít na prvočástice dokonale.

A Hidden Life

Stejně jako příběh Kurta Barnerta ve výše zmiňovaném veledíle Nikdy neodvracej zrak, i Skrytý život je založený na pravdivých reáliích. Příběh Rakušana Franze Jägerstättera, jeho rodiny a vesnice, ve které žil, se stal během druhé světové války. Nebudu spekulovat, zda skutečný Franz byl pacifistou z přesvědčení či strachu, na tom nám film odpovědět nemůže. Předkládá nám však člověka rodinného, pracovitého a veskrze morálního, pro nějž je válka něco tak vzdáleného, jak jen může být vzdálený lomoz děl a tanků od totálního ticha, které je vysoko v horské vesnici přerušené jen zvoncem krav či smíchem dětí.

Pokračovat ve čtení →

Čtenářský deník: Pes Baskervillský — Arthur Conan Doyle (3/2021)

Holmes je všeobecně známá postava. Pravděpodobně není kultury, do které by nebyl uveden, takže i ten největší analfabet o něm někdy slyšel. Já jsem se s ním dosud setkával pouze na obrazovkách či na velkém plátně (moderní pojetí Cumberbatch & Freeman mě bavilo podstatně více, než nudný Downey Jr. & Law).

Pes Baskervillský, nejslavnější případ Sherlocka Holmese, se pro mně tedy stal vstupní branou i do Sherlocka knižního. Pravděpodobně bych tento případ měl číst až později, pokud bych chtěl dodržet nějaké pořadí, v jakém knihy pan Doyle vydával, ale příběh je to natolik soběstačný, že to v podstatě nevadilo.

Pokračovat ve čtení →

Čtenářský deník: Tři kamarádi & Černý obelisk — Erich Maria Remarque (1 a 2/2021)

Erich Maria Remarque
Erich Maria Remarque

Loňský rok byl co se knih týče prachbídný. Raději bych ani nezmiňoval, kolik knih jsem přečetl, protože se toto číslo limitně blížilo k jedničce. Ach, ostuda! Ale co se dá dělat, psaní mě loni bavilo více, takže na čtení tolik času nezbývalo. Rád bych ale poměr trochu vyvážil, proto jsem rok 2021 začal opět více číst.

Abych se hned nevrhl do neprobádaných vod, začal jsem něčím, co je mi známé a co mně zatím nikdy nezklamalo. Erich Maria Remarque jistojistě patří do mých pěti nejoblíbenějších autorů, žádná z jeho knih mě nikdy nezklamala, naopak: stránky jsem vždycky zhltnul a nejednou mně mrzelo, že Remarque psal knihy spíše útlé. Hrozně rád bych si od něj přečetl nějakou delší knihu či ságu. Jistou útěchou mi může být, že jsem se ještě neprokousal všemi jeho romány, nějaká překvapení tak na mně nadále čekají.

Pokračovat ve čtení →

Krátké animované filmy nominované na Oscara 2005 & kde je zhlédnout

Po delší odmlce se podíváme na další ročník Oscarových animovaných kraťasů a hned na začátek mohu říci, že tohle je podle mého hodnocení zatím nejpovedenější ročník (a podle ČSFD jeden z nejlepších). Připravte se, protože všechny filmy stojí za to.

1. Badgered — Sharon Colman

Badgered — Sharon Colman
Badgered — Sharon Colman

Představte si, že jste starý unavený jezevec, který si chce v klidu odpočívat ve své noře vykutané v obyčejném kopci. Jenže ty zatracené vrány nad vámi by pořád jen krákaly a váš spánek se promění v přerušované utrpení. To nejhorší vás ale teprve čeká, protože váš kopec má sloužit jako skladiště raket krátkého doletu.

Pokračovat ve čtení →

Nejlepší filmové trailery — část druhá

Nedávno vyšel první díl nejlepších trailerů, ve kterém přistála várka deseti ukázek. V druhém díle přináším dalších deset a opět půjde o devět filmových a jednu bonusovou herní ukázku.

Počátek (2010)

Christopher Nolan poprvé. A hned těžký kalibr s Počátkem, jehož trailerový styl začali postupně kopírovat snad všichni. Schválně, kolikrát jsme od té doby slyšeli v traileru zvuk, jež zahraniční fandové pojmenovali BRRRAAAAAAM? Mockrát, a setkáváme se s tím dodnes, ale Počátek to všechno odstartoval.

Ale co naplat, trailer to byl výborný a přesvědčil mě ke dvěma návštěvám kina. Originální snový svět, perfektní casting (kromě Nolanových stálic hlavně DiCaprio) a příslib velké akce. Taky jsem díky traileru objevil Zacka Hemseyho, jehož song Mind Heist v ukázce slyšíte. Pro pobavení si můžete pustit i a capella verzi traileru, nejlépe hned po zhlédnutí toho původního.

Pokračovat ve čtení →

Interview: game designer Tomasz Ostafin

Pape & Tura

Gris, Unravel, Machinarium, Seasons After Fall… In recent years, I’ve been cherry-picking videogames a lot and they have several features in common: they have beautiful game-design and usually are simple platformers or point-and-click adventures. And I also appreciate when the game is accompanied with a beautiful soundtrack (see Soundtrack Monday for Machinarium, Gris, Seasons After Fall and Unravel).

All these features are present in a new game called Papetura from a Polish game designer and developer Tomasz Ostafin. Tomasz has been developing the game by himself for several years now (see official website and Steam page). What makes Papetura so original is obvious at the first glance: it’s made completely out of paper. Yes — every single level, all the characters, every corner of the game was built from a real paper models. Tomasz had to build it from paper first, then arrange all the lights, make photographs, post-process them in Photoshop and then transfer them to the game engine, where the whole world came to life thanks to animations.

I really like such original games, so I asked Tomasz for an interview. He will walk us through the whole process of creating Papetura, share his sources of inspiration, explain how studies of architecture helped him in the development, and how Amanita games (czech based developer studio) helped to start his game-designer career.

Pokračovat ve čtení →