Dneska se podíváme do země vycházejícího slunce. Píše se rok 1997 a Hayao Miyazaki (režisér, scenárista, animátor, génius) do kin poušti několikátý film pod značkou studia Ghibli (které špoluzaložil a které je tou dobou již světoznámé obecně uznávané jako špička v animaci i vyprávěni). A jako v předchozích případech se jedná o animé, tedy tradiční animovaný japonský film.
A jako tradičně nejde pouze o zábavnou taškařici pro děcka, nýbrž o film pro dospělé publikum s ekologickým podtextem o vztahu člověka s přírodou. Kdo se nikdy v animé nedostal dál než k Pokemonům, o dost přichází. Neviděl jsem u žádné jiné animátorské techniky tak přesné zachycení všemožných lidských a zvířecích emocí a stavů, a tenhle směr je pro mě snobem bližší, než Česká animátorská škola (která toho času už ani neexistuje, nebo má kdysi slavná česká animace dnes ještě co nabídnout?)
O hudbu se postaral dvorní skladatel Miyazakiho filmů, Joe Hisaishi. Klasický, orchestrální, občas minimalistický a občas hodně hravý soundtrack tvoří polovinu úspěchu filmů studia Ghibli. Za svoji hudbu získal několik ocenění. Několikrát koncertoval i v ČR (letos tu měl hned tři koncerty).
