Autor: Michal Kobelka

Ke které skupině lidí patříte — k těm, kteří ve všem vidí znamení, nevěří na náhody a berou věci jako důkaz, že existuje něco většího, co nás přesahuje? Nebo k ...

Odložím si tu jednu vzpomínku. Je stará, zamžená mlhou všedních dnů a událostí, které ji posypaly jemnou vrstvou prachu zapomnění. Zcela náhodně mi dnes přiletě...

Dostal jsem za úkol (stejně jako všichni kolegové) sepsat svůj plán osobního rozvoje, čili kam bych se chtěl letos jako učitel posunout, na čem zapracovat a jak...

Jednou za čas se sejde tolik věcí, který musím řešit naráz, že mi z toho jde hlava kolem. Letos se to soustředilo do jednoho zataženého úterního říjnového dne, ...

Vezl sem dneska auto do servisu, což je vždycky tak trochu voser, protože nejbližší autorizovanej servis Citroénu je v Boskovicích. Cesta je to krásná, o tom žá...

Dnes to bude prejt herní, filmový a hlavně hudební, veskrze tedy polokulturní, ale hlavně: maximálně zaláskovaný do něčeho, co už více než dvě dekády mění můj ž...

Jsou věci, na kterých rád šetřím. A jsou i takový, který kupuju nehledě na cenu (viz například moje záliba v restauračních vozech vlaků, kde jsou obvykle ceny t...

Někdy zkraje nového milénia jsem viděl film Impostor. Jako vždycky, když se to týká filmů, si okolo toho pamatuju spoustu věcí (ale samotný film nikoliv), které...

Nechci abys byl smutnej, povídá mi El. Kouknu na ni a přemýšlím, co mám odpovědět, protože přesně tohle jsem říkal i já jí, ještě než… Vím, že je to fráze...

Rozviňte červený koberce a naražte sudy, právě píšu stej prejt. Což je zhruba stejnej důvod k oslavám, jako kdybych se začal z výhry radovat v 28. minutě zápasu...